katalog mincí

Av.: hlava knížete vlevo, umístěná na stylizovaném trůně

Rv.: hlava sv. Václava v knížecí mitře čelně

Av.: hlava knížete vlevo, umístěná na stylizovaném trůně

Rv.: hlava sv. Václava v knížecí mitře čelně

Poznámka: Avers ražen excentricky s posunem vzhůru 350°. V horní části líce „krupičkovitý“ povrch mince – stopy koroze na razidle?

Av.: hlava knížete vlevo, umístěná na stylizovaném trůně

Rv.: hlava sv. Václava v knížecí mitře čelně

Av.: hlava knížete vlevo, umístěná na stylizovaném trůně

Rv.: hlava sv. Václava v knížecí mitře čelně

Poznámka: Denár ražen na menším střižku; avers excentricky posunut vzhůru (347°), revers vpravo (274°). V horní části líce stopy po opotřebení (korozi) razidla. Denár typu C 448 – Š 347b – VP 102 byl v široké míře (nejméně 91 kusů) znám již z rakvického pokladu; v Bořitově jej zastupuje dvanáct mincí. Mezi Svatoplukovými mincemi jde o osobitý typ s masivní, jednoduchou a výraznou kresbou reliéfů i typikou písma a neméně výraznou, silnou ražbou, jako by záměrný tradicionalistický archaismus. Vyniká přísnou skladbou, úplností a čitelností opisů. Vzhledem ke zjištěným počtům kolků (avers: tři razidla, revers: 7 razidel) se překvapivě zdá, že pevnými mincovními železy zde byla razidla lícní, s vyobrazením knížete, což potvrzuje i poměr excentricky ražených líců (tři) a rubů (šest). Nesymetričnost ražby však celkově není příliš výrazná a byla zčásti způsobena i přesněji hotovenými střižky. U části ražených aversů lze pozorovat rovněž stopy koroze razidla, více pravděpodobnou právě u zapuštěného, pevného mincovního kolku. Mincovní typ vykazuje v kontextu moravské mincovní produkce přelomu 11. a 12. století spíše průměrnou ryzost, z jedenácti měřitelných exemplářů mělo pět jakost 200–276/1 000, další dva těsně nad 300 (301 a 305/1 000), tři naopak velmi slabou (48, 51 a 112/1 000), jedna mince se vymykala ryzostí plných 484/1 000.

Av.: postava knížete v bohatém dlouhém rouchu, s křížem v ruce vlevo

Rv.: hrubě stylizovaná hlava sv. Václava čelně, nad hlavou křížek

Poznámka: revers s lehčím dvojrázem. Bořitovská mince S 8063 je po exempláři z Ladné druhým známým Svatoplukovým denárem typu VP 103. Lepší zachovalost bořitovského denáru umožňuje spolehlivě číst opisy a tedy určit jeho avers a revers; vyobrazení knížete v bohatém šatu a s procesním křížem v rukou náleží samému Svatoplukovi a je tedy lícové, slávu sv. Václava zobrazuje strana rubní. Je třeba zmínit určité formální rozdíly mezi mincí z Bořitova a Ladné, vyšlých oboustranně vždy z jiných razidel; markantní je zejména různé pojednání hlavy sv. Václava na reversu, jinak jsou uspořádány i opisy. Nezvyklou podobu má kříž s kuličkovitými zakončeními ramen na počátku opisu na aversu, v kontextu soudobého moravského mincovnictví zcela unikátní je pak počáteční dělící znaménko rubního opisu ve tvaru obrácené lilie, umístěné navíc v dolní (180°), nikoliv obvyklé horní pozici. Jak bylo oprávněně zdůrazněno (Paukert – Videman 2002, 28, kat. č. 2), lícový obraz i opis denáru jsou téměř zcela shodné s jiným, daleko častěji se vyskytujícím Svatoplukovým denárem typu C 433 – Š354 – VP 105; nezvyklé je naopak pojetí obrazu na reversu mince. Od kusu z Ladné se bořitovský liší i většími rozměry a vyšší hmotností (Ladná: 15,5 mm, 0,49 g; Bořitov: 16,5 mm, 0,54 po konzervaci). Zaujme vysoká ryzost bořitovského exempláře, plných 531/1 000.

Av.: postava knížete? v bohatém dlouhém rouchu, s křížem v ruce vlevo

Rv.: postava sv. Václava v bohatém dlouhém rouchu čelně

Poznámka: Mince po ražbě hluboce nastřižena (avers: 2°, střih 2,6 mm).

Av.: postava knížete? v bohatém dlouhém rouchu, s křížem v ruce vlevo

Rv.: postava sv. Václava v bohatém dlouhém rouchu čelně

Poznámka: Mince po ražbě hluboce nastřižena (avers: 33°, střih 1,8 mm).

Av.: postava knížete? v bohatém dlouhém rouchu, s křížem v ruce vlevo

Rv.: postava sv. Václava v bohatém dlouhém rouchu čelně

Poznámka: Mince po ražbě hluboce nastřižena (avers: 80°, střih 2,0 mm). Tři bořitovské exempláře vcelku často se vyskytujícího Svatoplukova denáru C 433 – Š 354 – VP 105 se vyznačují pečlivou ražbou bez posunů či vícerázů. Nevykazují žádné shody v jednotlivých kolcích, každá ze šesti stran vyšla z odlišného razidla. Příznačně byly všechny tři denáry po ražbě hluboce nastřiženy; nastřižená je i naprostá většina dalších mincí tohoto typu, dokumentovaných z jiných zdrojů (srov. Sejbal 1966, 197, č. 73, tab. VI: 73; 1979, 154, č. XII/70, tab. 14: 70; 1997, 390, č. 140; Šmerda1996, 102–103, č. 354; Videman – Paukert 2009, 194–195, č. 105; Polanský 2023, 315, č. 545; Videman 2025, 147, č. 433.1, 2). Svým líčením, zejména obrazem na aversu, působí denár velmi tradicionalisticky, konzervativně, stylem evokuje denáry velkého střižku; opisy jsou provedeny zřetelně a pečlivě, bez koruptel. U prvního z bořitovských denárů (S 8064) hydrostatika indikovala vysokou ryzost 523/1 000, další dva vykazují téměř totožnou jakost 219, resp. 222/1 000.

Av.: postava knížete v bohatém dlouhém rouchu, s křížem v ruce vlevo

Rv.: postava knížete v plášti, sedící na trůně, s praporcem v pravici

Av.: postava knížete v bohatém dlouhém rouchu, s křížem v ruce vlevo

Rv.: postava knížete v plášti, sedící na trůně, s praporcem v pravici

Poznámka: Avers ražen excentricky vlevo (90°).

Av.: postava knížete v bohatém dlouhém rouchu, s křížem v ruce vlevo

Rv.: postava knížete v plášti, sedící na trůně, s praporcem v pravici

Poznámka: Revers ražen excentricky vzhůru (0°).

Av.: postava knížete v bohatém dlouhém rouchu, s křížem v ruce vlevo

Rv.: postava knížete v plášti, sedící na trůně, s praporcem v pravici

Poznámka: Litera R na reversu přeřezána z litery O.

Av.: postava knížete v bohatém dlouhém rouchu, s křížem v ruce vlevo

Rv.: postava knížete v plášti, sedící na trůně, s praporcem v pravici

Av.: postava knížete v bohatém dlouhém rouchu, s křížem v ruce vlevo

Rv.: postava knížete v plášti, sedící na trůně, s praporcem v pravici

Poznámka: Střižek mince patrně ještě před ražbou nepatrně nastřižen (avers: 39°, vstřih cca 1,2 mm). Avers ražen lehce asymetricky vlevo dolů (posun na 228°).

Av.: postava knížete v bohatém dlouhém rouchu, s křížem v ruce vlevo

Rv.: postava knížete v plášti, sedící na trůně, s praporcem v pravici

Poznámka: Zejména horní opisové partie aversu i reversu nedoraženy; revers ražen silně excentricky vlevo vzhůru (316°). Denár oboustranně (silněji revers) postižen korozí.

Av.: postava knížete v bohatém dlouhém rouchu, s křížem v ruce vlevo

Rv.: postava knížete v plášti, sedící na trůně, s praporcem v pravici

Av.: postava knížete v bohatém dlouhém rouchu, s křížem v ruce vlevo

Rv.: postava knížete v plášti, sedící na trůně, s praporcem v pravici

Av.: postava knížete v bohatém dlouhém rouchu, s křížem v ruce vlevo

Rv.: postava knížete v plášti, sedící na trůně, s praporcem v pravici

Poznámka: Ražba oboustranně mírně excentrická: avers s posunem vlevo vzhůru (339°), revers vpravo 105°. Přední lem pláště knížete na aversu s vegetabilním pletencovým dekorem (jako S 8089).

Av.: postava knížete v bohatém dlouhém rouchu, s křížem v ruce vlevo

Rv.: postava knížete v plášti, sedící na trůně, s praporcem v pravici

Poznámka: Revers ražen mírně excentricky vzhůru, 348°.

Av.: postava knížete v bohatém dlouhém rouchu, s křížem v ruce vlevo

Rv.: postava knížete v plášti, sedící na trůně, s praporcem v pravici

Av.: postava knížete v bohatém dlouhém rouchu, s křížem v ruce vlevo

Rv.: postava knížete v plášti, sedící na trůně, s praporcem v pravici

Av.: postava knížete v bohatém dlouhém rouchu, s křížem v ruce vlevo

Rv.: postava knížete v plášti, sedící na trůně, s praporcem v pravici

Av.: postava knížete v bohatém dlouhém rouchu, s křížem v ruce vlevo

Rv.: postava knížete v plášti, sedící na trůně, s praporcem v pravici

Poznámka: Denár excentricky ražen na znatelně větším střižku než jaké byly průměry kolků. Avers je tak posunut vpravo vzhůru (40°) a vnější obvodek je ze dvou třetin nedoražený; revers s výrazným posunem vlevo vzhůru, 281°.

Av.: postava knížete v bohatém dlouhém rouchu, s křížem v ruce vlevo

Rv.: postava knížete v plášti, sedící na trůně, s praporcem v pravici

Poznámka: Denár ražen oproti průměru kolků na znatelně větším střižku; tedy s velmi širokými vnějšími obvodky.

Av.: postava knížete v bohatém dlouhém rouchu, s křížem v ruce vlevo

Rv.: postava knížete v plášti, sedící na trůně, s praporcem v pravici

Poznámka: Široké vnější obvodky na velkém střižku.

Av.: postava knížete v bohatém dlouhém rouchu, s křížem v ruce vlevo

Rv.: postava knížete v plášti, sedící na trůně, s praporcem v pravici

Poznámka: Středem líce v úhlu 45° stopa úderu po ražbě dlouhým úzkým předmětem.

Av.: postava knížete v bohatém dlouhém rouchu, s křížem v ruce vlevo

Rv.: postava knížete v plášti, sedící na trůně, s praporcem v pravici

Poznámka: Denár ražen oboustranně excentricky; avers vpravo 92°, revers vpravo dolů 153°.

Av.: postava knížete v bohatém dlouhém rouchu, s křížem v ruce vlevo

Rv.: postava knížete v plášti, sedící na trůně, s praporcem v pravici

Poznámka: Asymetrická ražba reversu s posunem vpravo dolů 169°. Oboustranné poškození zejména opisů korozí.

Av.: postava knížete v bohatém dlouhém rouchu, s křížem v ruce vlevo

Rv.: postava knížete v plášti, sedící na trůně, s praporcem v pravici

Av.: postava knížete v bohatém dlouhém rouchu, s křížem v ruce vlevo

Rv.: postava knížete v plášti, sedící na trůně, s praporcem v pravici

Poznámka: Mírně asymetrická ražba reversu, posun vlevo vzhůru 338°.

Av.: postava knížete v bohatém dlouhém rouchu, s křížem v ruce vlevo

Rv.: postava knížete v plášti, sedící na trůně, s praporcem v pravici

Poznámka: Přední díl pláště knížete na aversu s vegetabilním pletencovým dekorem (jako S 8076).

Av.: postava knížete v bohatém dlouhém rouchu, s křížem v ruce vlevo

Rv.: postava knížete v plášti, sedící na trůně, s praporcem v pravici

Poznámka: Mírně asymetrická ražba obou stran, posun aversu 108°, reversu 320°. Avers s výrazným dvojrázem. Masivní korozní produkty i značný úbytek hmotnosti po konzervaci svědčí pro velmi nízkou ryzost mince.

Av.: postava knížete v bohatém dlouhém rouchu, s křížem v ruce vlevo

Rv.: postava knížete v plášti, sedící na trůně, s praporcem v pravici

Poznámka: Mírně asymetrická ražba obou stran, posun aversu vzhůru 18°, reversu dolů 188°. Avers s výrazným dvojrázem. Masivní korozní produkty i značný úbytek hmotnosti po konzervaci svědčí pro velmi nízkou ryzost mince.

Av.: postava knížete v bohatém dlouhém rouchu, s křížem v ruce vlevo

Rv.: postava knížete v plášti, sedící na trůně, s praporcem v pravici

Poznámka: Mince ražena na poněkud menší střižek.

Av.: postava knížete v bohatém dlouhém rouchu, s křížem v ruce vlevo

Rv.: postava knížete v plášti, sedící na trůně, s praporcem v pravici

Poznámka: Mírně asymetrická ražba reversu vlevo dolů (213°). Avers s výrazným dvojrázem.

Av.: postava knížete v bohatém dlouhém rouchu, s křížem v ruce vlevo

Rv.: postava knížete v plášti, sedící na trůně, s praporcem v pravici

Av.: postava knížete v bohatém dlouhém rouchu, s křížem v ruce vlevo

Rv.: postava knížete v plášti, sedící na trůně, s praporcem v pravici

Poznámka: Avers ražen mírně excentricky s posunem vlevo nahoru, 309°. Rub s částečným poškozením korozí. Mince typu C 434 – Š 355 – VP 106 náleží beze sporu k nejzajímavějším moravským denárovým ražbám. Zcela zřejmá jsou v opisech jména knížat Svatopluka Olomouckého a Oldřicha Brněnského; jde tak velmi pravděpodobně o společnou mincovní emisi těchto Přemyslovců, naznačující existenci jejich mocenského, politického a měnového spolku či aliance v určitém období rušných dějin českého státu na přelomu 11. a 12. století. Do úvahy připadají prakticky pouze dva časové úseky. Prvým mohou být léta 1095–1097, kdy obě knížata paralelně vládla ve svých doménách pod svrchovaným panstvím Břetislava II. a mohla takto ve vzájemném spojenectví hledat vůči Břetislavovi oporu. Tato perioda skončila roku 1097 internací Oldřicha v Kladsku a jeho opakovanými střety s Břetislavem II., zatímco Svatopluk zachoval tehdy i v dalších letech věrnost ústředním pražským vládcům. Bylo tomu jak v případě Břetislava II., tak po jeho zavraždění roku 1100 i nově nastoupivšího Bořivoje II., jehož dokonce roku 1001 v jeho střetu s Oldřichem Brněnským Svatopluk tažením k Malínu vojensky přímo podpořil. Podruhé se oba bratranci tak mohli pragmaticky sblížit teprve někdy po roce 1103, po zásadní Svatoplukově roztržce s Bořivojem II., kdy naopak olomoucký kníže potřeboval mít na Moravě krytá záda při svém mocenském nástupu proti Bořivojovi roku 1105; nápadnou paralelou tu může být kronikářsky (Gallem Anonymem) doložená Svatoplukova dohoda roku 1106 s polským knížetem Boleslavem III. Denárem C 434 – Š 355 – VP 106 indikovaná aliance Svatopluka s Oldřichem by pak v tomto případě fakticky skončila po nástupu Svatopluka na pražský knížecí stolec v květnu roku 1107, kdy zřejmě vládu či alespoň správu v olomouckém knížectví předal mladšímu, tehdy nesporně již dospělému bratru Otovi Černému. Z více důvodů připadá do úvahy pro vznik pojednávaného denáru právě tento mladší interval let (1103)1105–1107; argumentem tu může být zejména nízká ryzost mince, kontrastující s její velikostí a snahou o reprezentativní vzhled. Na stranu druhou nelze pominout – snad záměrnou – tradicionalitu, konzervativizmus či přímo historizmus obrazové složky denáru: velmi blízko mu v tomto ohledu stojí moravská (olomoucká?) ražba Spytihněva II. z doby po roce 1050 (1055?) typu C 327 – Š 315 – VP 11 (detailní foto přináší Videman 2025, 66–67, č. 373). Zde lze hovořit nikoliv o inspiraci, ale o přímé, až do detailů jdoucí parafrázi: společný Svatoplukův a Oldřichův denár pouze rozvíjí a dále vyzdobuje některé prvky obrazů Spytihněvovy mince. Platí to zejména o Svatoplukově okázalém slavnostním plášti, kde někteří řezači kolků vystačili s výraznou kruhovou sponou pláště a puncovými liniemi vykreslujícími ozdobné ornamenty látky (razidla a–c), jiní ale velkou plochu předního dílu pláště knížete přizdobili dvojící kruhových punců v koncentrických kružnicích (razidla d–h, i). Další řezač tento díl pokryl dokonce náročným vegetabilním pletencovým úponkovým dekorem (razidlo ch). Stejně tak na obloucích stylizovaného trůnu na druhé straně mince přibyly dekorativní kulové hlavice. Zcela ojedinělý v kontextu české a moravské mincovní produkce knížecího věku je pak složitý dvojnásobný vnější obvodek, kombinující obligátní pilovitý motiv s perlovcem. Obrazové motivy svojí formou blízké pojednávanému denáru lze současně nalézt i na dalších Svatoplukových ražbách vyšlých z olomoucké mincovny, konkrétně na aversu denáru typu C 430 – Š 350 – VP 122 (motiv trůnícího panovníka s praporcem), obdobné tříčtvrteční postavy knížete v slavnostním plášti s procesním křížem nesou pak líce mincí typů C 433 – Š 354 – VP 105 a VP 103. Nejen co do výběru motivů, ale i co do technických detailů razidel lze předpokládat vznik mincí ve Svatoplukově olomoucké, nikoliv Oldřichově brněnské mincovně; kupříkladu originální podoba litery S na některých razidlech (d–h), charakteristicky „kompozitně“ složená ze tří osobitých samostatných punců, má svoji přesnou obdobu na jiném Svatoplukově denáru typu C 427 – Š 346a – VP 99 (detailní fotodokumentaci přináší Videman 2025, 142 – 143, č. 429). Celkově se společný Svatoplukův a Oldřichův denár vyznačuje výraznou, mnohdy ale méně pečlivou ražbou; časté je excentrické posunutí jedné nebo i obou stran, občas se vyskytne ražba na formátem neúměrně větším střižku i dvojráz na aversu. Identifikace jednotlivých razidel určuje poněkud překvapivě jako spodní, stabilní kolek averzovou stranu se zjištěnými deseti různými razidly oproti plným dvaceti razidlům reversovým; ty tak zřejmě byly razidly volnými svrchními. Značný počet zejména rubních kolků současně navozuje představu rozsáhlé, snad ale jen plánované produkce; mince byla donedávna známa pouze v několika málo kusech (čtyři?) z rakvického pokladu, další tři (?) exempláře do roku 2009 přibyly z Brna a ze dvou soukromých sbírek (srov. Šmerda 1996, 102–103, č. 355; Videman – Paukert 2009, 196–197, č. 106; Videman 2025, 148, č. 434). Opakovaně bylo v případě těchto starších akvizicí upozorněno na aspektivně patrnou nízkou ryzost (Videman – Paukert 2009, 197; Videman 2025, 148). Hydroskopickou analýzou získaná data prozrazují spíše velký rozptyl, jakostní nejednotnost tohoto typu, pohybující se od zcela marginálního obsahu stříbra (24, resp. 53/1 000) přes průměrné hodnoty okolo 170/1 000 až po relativně vysoké objemy přes 300/1 000 (čtyřikrát, maximálně 366/1 000). Obecněji nízkou jakost do určité míry vyvažovala poněkud vyšší celková hmotnost, i tak se ale tento typ denáru řadil spíše k sice okázale „reprezentativním“, avšak méně hodnotným mincím.

Av.: hlava knížete čelně

Rv.: polopostava sv. Václava vlevo, s křížem v ruce

Poznámka: Avers ražen excentricky s posunem vlevo dolů (220°), revers poněkud přímo vzhůru (0°). Líc se stopami poškození razidla rzí.

Av.: hlava knížete čelně

Rv.: polopostava sv. Václava vlevo, s křížem v ruce

Poznámka: Avers s dvojrázem.

Av.: hlava knížete čelně

Rv.: polopostava sv. Václava vlevo, s křížem v ruce

Poznámka: Revers ražen výrazně excentricky vpravo vzhůru, posun 71°. Reliéf opisu na líci místy s výlisky kovu ze znečištěného razidla. Oboustranně slabá ražba opisů.

Av.: hlava knížete čelně

Rv.: polopostava sv. Václava vlevo, s křížem v ruce

Poznámka: Čtyřmi mincemi zastoupený typ C 437 – Š 358 – VP 111 náleží k nejúhlednějším Svatoplukovým ražbám; zejména avers se zdařile podanou hlavou knížete en face se řadí k nejlepším dílům moravské mincovní glyptiky 11. a 12. věku. Výtvarně nápadité a esteticky působivé je i rozčlenění vnitřního hladkého obvodku aversu trojicemi kuličkových punců; inspirací tu mohl být rub českého denáru Vratislava II. C 353 – Š 164a, b. V mincovnictví moravských knížat má obdoby pouze na líci obou variant denáru Oldřicha Brněnského C 391/392 – Š 436 a/b – VP 80/81, o málo častěji pak tento motiv nalezneme právě na Svatoplukových ražbách. Kromě pojednávaného typu jde o avers mince C 427 – Š 346a – VP 99 a revers denáru C 438 – Š 359 – VP 125 (kvalitní fotoreprodukce viz Videman 2025, 129, 142 – 143, č. 417, 429). Úhledné jsou i typy písmen obou opisů, z jiných charakteristických zvláštností tohoto denáru je třeba upozornit na originální jednotnou „chobotovitou“ podobu liter C, L a O v obou jménech opisu, nahrazení litery P ve Svatoplukově jméně literou R. Denáry typu C 437 – Š 358 – VP 111 byly hojně přítomny v rakvickém pokladu (22 kusů?), více exemplářů (nejméně čtyři) bylo nově nalezeno na centrálním sídlišti Němčice nad Hanou/Víceměřice. Výsledky hydrostatické zkoušky naznačují nadstandardní ryzost bořitovských denárů tohoto typu: jen jeden kus vykazoval nižší podíl stříbra (190/1 000), další tři dosahovaly podílu drahého kovu a příměsi prakticky 1 : 1 (467, 574 a dokonce 659/1 000). Aversy i reversy všech bořitovských mincí jinak vzešly vždy z jiných razicích kolků.

Av.: hlava knížete čelně, po obou stranách hlavy vždy sestava tří kruhových punců

Rv.: světecká? polopostava vlevo, s kopím v ruce

Poznámka: dle dostupné dokumentace (zvl. Sejbal 1986, 113, 165, č. 255, tab. XVI: 62; Galuška – Hochmanová-Vávrová – Hrubý – Mitáček 2018, 191, MH 255) avers bořitovského denáru z odlišného razidla než dosud jediný známý exemplář z Uherského Hradiště – Sadů, revers pravděpodobně rovněž. Líc ražen mírně excentricky, posun přímo dolů (180°). Bořitovský denár S 8100 je druhým známým exemplářem mincovního typu, známého zatím pouze coby milodar z hrobu MH 255 (hrob 95/60) na pohřebišti okolo zaniklé svatyně nad Sady u Uherského Hradiště. Jiří Sejbal, první zpracovatel sadské mince, značně poškozené olámáním okrajů a korozí, ji považoval za společnou ražbu Oty II. a Spytihněva, okolo roku 1125 vyšlou z brněnské mincovny (viz Sejbal 1986, 113–114, 150, 165, č. 62/255, tab. XVI: 62; Galuška – Hochmanová-Vávrová – Hrubý – Mitáček 2018, 191, MH 255). Jan Šmerda (1996, 120–121, č. 497) naproti tomu denár opatrně zařadil mezi neurčené ražby. Jan Videman a Josef Paukert (2009, 206, č. 112) pak na základě některých charakteristik fabriky a opisu uvažovali o přidělení mince do produkce olomoucké mincovny za Svatoplukovy vlády. Dobře zachovaný bořitovský denár tuto atribuci více méně potvrzuje; opisy přitom dovolují za líc nově považovat stranu s obrazem postavy bojovníka (knížete) s kopím, avers s hlavou vladaře s bohatě zdobenou pokrývku hlavy by měl patřit tradičnímu olomouckému světci, sv. Václavu. Ikonograficky se obrazovou náplní blíží naší ražbě zejména Svatoplukův denár C 444 – Š 364 – VP 124 (srov. Videman 2025, 153, č. 437), rovněž s postavou knížete – bojovníka na líci a poprsím sv. Václava se čtveřicí kruhových punců po stranách na rubu; již vzdálenější analogií jsou i některé typy denárů Oldřicha Brněnského (zvl. C 396/398/399 – Š 440/441/442 – VP 85/87/88; viz i Videman 2025, 131–133, č. 419–421). Jak zřejmě oprávněně argumentovali Jan Videman a Josef Paukert (2009, 206, č. 112), Svatoplukovým olomouckým ražbám minci přibližuje i shodná snaha o symetričnost opisů na úkor jejich čitelnosti, s typickou dvojicí liter SS v dolních obloucích opisech obou stran (C 433/436/442 – Š 354/357/363 – VP 103/105/109/117). Jak se zdá, obě strany bořitovského denáru vyšly z jiných razidel než v případě denáru ze Sadů, váhově náleží ke spíše lehčím dobovým moravským ražbám, zatímco ryzostí 239/1 000 k průměru.

Av.: polopostava knížete vlevo, s křížkem v ruce

Rv.: poprsí sv. Václava vlevo, s křížem

Poznámka: Avers se silným dvojrázem, revers ražen excentricky vpravo dolů, 165°.

Av.: polopostava knížete vlevo, s křížkem v ruce

Rv.: poprsí sv. Václava vlevo, s křížem

Poznámka: Revers ražen excentricky vlevo ve směru 270°.

Av.: polopostava knížete vlevo, s křížkem v ruce

Rv.: poprsí sv. Václava vlevo, s křížem

Poznámka: Avers s mírným posunem ražby přímo vpravo (90°), místy s lehkým dvojrázem.

Av.: polopostava knížete vlevo, s křížkem v ruce

Rv.: poprsí sv. Václava vlevo, s křížem

Poznámka: Revers ražen excentricky vpravo vzhůru, 55°. Zejména líc a opis reversu silně poškozeny korozí.

Av.: polopostava knížete vlevo, s křížkem v ruce

Rv.: poprsí sv. Václava vlevo, s křížem

Poznámka: Zejména avers ražen excentricky s posunem přímo dolů (180°), slabě ražené opisy a okraje postiženy korozí.

Av.: polopostava knížete vlevo, s křížkem v ruce

Rv.: poprsí sv. Václava vlevo, s křížem

Av.: polopostava knížete vlevo, s křížkem v ruce

Rv.: poprsí sv. Václava vlevo, s křížem

Av.: polopostava knížete vlevo, s křížkem v ruce

Rv.: poprsí sv. Václava vlevo, s křížem

Poznámka: Avers ražen mírně excentricky přímo vlevo, 270°.