katalog mincí

Av.: postava knížete čelně, v pravici meč

Rv.: poprsí sv. Mikuláše, vlevo biskupská berla

Poznámka: Mince oboustranně (zejména v obraze) nedoražena.

Av.: postava knížete čelně, v pravici meč

Rv.: poprsí sv. Mikuláše, vlevo biskupská berla

Poznámka: Trojice jednoho ze tří Litoldovi Znojemskému bezpečně přidělitelných typů denárů reprezentuje v bořitovském pokladu osobitou produkci znojemské knížecí mincovny: znojemské ražby se vymykají z moravského mincovního milieu 11. a 12. věku jak celkovou kompozicí s originálně řešenými vnitřními obvodky, tak zvláštní typikou opisového písma, poměrně zdrobnělého, s početnějšími unciálními prvky (litery A, C, D, O) a originální suspenzí slova SANCTUS. Pozoruhodná je svým výběrem „světecká“ strana denárů s vyobrazením sv. Mikuláše z Myry: zcela zřejmě si Litold za ochránce svého knížectví vyvolil tohoto divotvorného světce, jehož úcta a popularita se tehdy obecně šířila Evropou, a jemuž patrně právě Litold nechal zasvětit i ústřední kostel znojemské sídelní aglomerace, nově se rozvíjející v předpolí knížecího hradu. Bořitovské Litoldovy denáry se ale vymykají z moravských ražeb konce 11. století rovněž svojí kvalitou: jak vysokou ryzostí (433–498/1 000), tak vyšší celkovou hmotností. Každý ze tří bořitovských denárů typu C 409 – Š 446 – VP 92 pochází vždy z jiných razidel aversu i reversu.

Av.: ruka s křížem vlevo, vyrůstající z kaplice

Rv.: stylizovaná polopostava knížete sedícího na trůně čelně, v pravici kopí

Av.: ruka s křížem vlevo, vyrůstající z kaplice

Rv.: stylizovaná polopostava knížete sedícího na trůně čelně, v pravici kopí

Poznámka: Líc ražen excentricky s posunem vpravo dolů (165°). Zejména opisy oboustranně místy poškozeny korozí. Fragmenty dalších liter v opisu na reversu naznačují možnost přeražby mince ze staršího denáru.

Av.: ruka s křížem vlevo, vyrůstající z kaplice

Rv.: stylizovaná polopostava knížete sedícího na trůně čelně, v pravici kopí

Poznámka: Zejména vnější obvodky a části opisů postiženy na obou stranách korozí. Ražba reversu nečistá, jakoby s utkvělými úlomky mincovního kovu na razidle.

Av.: ruka s křížem vlevo, vyrůstající z kaplice

Rv.: stylizovaná polopostava knížete sedícího na trůně čelně, v pravici kopí

Av.: ruka s křížem vlevo, vyrůstající z kaplice

Rv.: stylizovaná polopostava knížete sedícího na trůně čelně, v pravici kopí

Av.: ruka s křížem vlevo, vyrůstající z kaplice

Rv.: stylizovaná polopostava knížete sedícího na trůně čelně, v pravici kopí

Av.: ruka s křížem vlevo, vyrůstající z kaplice

Rv.: stylizovaná polopostava knížete sedícího na trůně čelně, v pravici kopí

Poznámka: Avers ražen excentricky s posunem téměř přímo dolů (184°). Sedm mincí z Bořitova náleží typu C 412 – Š 448b – VP 95, v literatuře běžně přiřazovanému Litoldu Znojemskému. Denár je svým líčením a fabrikou skutečně zcela shodný se standardními Litoldovými denáry typu C 411 – Š 448a – VP 94, s evidentním jménem Litoldovým na aversu, jeho opisy však tentokrát nesou na obou stranách jméno sv. Mikuláše jako ochranného světce znojemského knížectví. Denár tak nemůže být přidělen Litoldovi jako minci vydávajícímu suverénovi; řadí se naopak do velké skupiny moravských denárů, nesoucích na líci i rubu pouze jména světců. Znojemská fabrika a původ mince jsou však přitom evidentní; lze počítat s její emisí buď v době, kdy Litoldovo jméno nemohlo být na ražbách vyšlých ze znojemské mincovny uvedeno z mocensko-politických důvodů, přes přetrvávající kontinuální činnost mincovny, nebo v období mezivládí po Litoldově smrti 15. března 1112. Pravděpodobnější je přitom z více důvodů první možnost; do úvahy připadají zejména léta na přelomu 11. a 12. století, kdy vyvrcholily rozpory obou synů moravského knížete Konráda, Oldřicha i Litolda, s ústředním přemyslovským vládcem, Břetislavem II. K roku 1097 zmiňuje sice kronikář Kosmas pouze uvěznění Oldřicha Břetislavem v Kladsku, současně však mohl být internován i jeho (mladší) bratr Litold, tak jako kdysi roku 1055 za Spytihněva II. otec obou bratrů, Konrád, spolu s jejich strýcem a svým bratrem Otou Sličným. Po krátkém intermezzu pak musel i Litold někdy před polovinou roku 1099 svoje knížectví znovu opustit, aby se jej opětovně ujal někdy po smrti Břetislava II. 22. prosince 1100. Mince typu C 412 – Š 448b – VP 95 tak mohou pocházet právě z mocensky nejistého období let 1097/1099–1100. S produkcí tohoto typu v omezeném časovém období přelomu 11. a 12. věku konvenuje rovněž jeho masová přítomnost (252 kusů) v pokladu z Morašic, obsahujícím jinak jako nejmladší mince jedny z prvních denárů Oldřicha Brněnského a patrně vůbec nejstarší typ denáru Svatopluka jako samostatného vládce Olomoucka (Videman – Paukert 2009, 178–179, 452, č. 142). Se vznikem za krizového období může souviset dále také oproti předchozí Litoldově ražbě znatelně nižší ryzost, pohybující se průměrně mezi 146–388/1 000, s výrazně nižšími mezními výchylkami (41 a 83/1 000). Jinak denár tohoto typu nese, jak již bylo řečeno, veškeré typické znaky fabriky znojemské knížecí mincovny, zejména originálně řešené vnitřní obvodky, kompozici obrazu a specifické písmo opisů s unciálními prvky. O poměrně vysoké produkci svědčí i množství zjištěných kolků: zatímco u aversu to bylo na sedm mincí pět kolků (společné razidlo: S 8013, 8014, 8017), revers byl každý ražen z jiného razidla.

Av.: kníže sedící na stylizovaném faldistoriu čelně, v pravici kopí

Rv.: poprsí sv. Václava čelně

Poznámka: Líc i rub raženy mírně excentricky, s posunem přímo vzhůru (0°).

Av.: kníže sedící na stylizovaném faldistoriu čelně, v pravici kopí

Rv.: poprsí sv. Václava čelně

Poznámka: Dva zástupci zřejmě nejstarší mince, jíž nechal kníže Svatopluk razit coby již dospělý, svrchovaný vládce Olomoucka zřejmě okolo roku 1095. Podáním na aversu je prakticky totožný s oběma typy denárů, ražených v předchozích letech za poručenství Svatoplukovy matky Eufemie Uherské nad Olomouckem (C 379, 380 – Š 336, 344 – VP 55, 56), ať již kníže Oto jmenovaný na reversu jednoho z těchto denárů (C 380 – Š 344 – VP 56) byl Eufemiin mladší syn nebo zesnulý manžel (tak Polanský 2023, 313, č. 539). Denár charakterizuje suverénní podání obrazů na obou stranách, výrazné, jasně pojednané litery i jejich skladba do bezpečně čitelných opisů. Časovému zařazení denáru na počátek Svatoplukovy vlády nad Olomouckém nasvědčuje rovněž relativně vysoká ryzost, 645 a 416/1 000. Líce i ruby obou bořitovských denárů byly raženy vždy z jiných kolků.

Av.: hlava knížete vpravo

Rv.: světecká? postava v bohatém dlouhém rouchu čelně

Poznámka: Líc ražen asymetricky vlevo (284°), revers vzhůru (11°).

Av.: hlava knížete vpravo

Rv.: světecká? postava v bohatém dlouhém rouchu čelně

Av.: hlava knížete vpravo

Rv.: světecká? postava v bohatém dlouhém rouchu čelně

Poznámka: Mince ražena na střižku znatelně menšího průměru. Opisy na obou stranách postiženy místy korozními produkty.

Av.: hlava knížete vpravo

Rv.: světecká? postava v bohatém dlouhém rouchu čelně

Av.: hlava knížete vpravo

Rv.: světecká? postava v bohatém dlouhém rouchu čelně

Poznámka: Mince opět ražena na poněkud menším střižku než by razidla optimálně vyžadovala, i proto na obou stranách excentrický posun ražby přímo dolů (180°).

Av.: hlava knížete vpravo

Rv.: světecká? postava v bohatém dlouhém rouchu čelně

Poznámka: Mince znovu ražena oproti razidlům na menším střižku, avers excentricky posunut ražby přímo vzhůru (0°). Osobitý denár lze na základě sice koruptelního, ale čitelného opisu aversu přiřadit k ražbám knížete Svatopluka Olomouckého; dosavadní bádání jej oprávněně na základě vzhledu a ikonografie řadilo na počátek Svatoplukovy mincovní produkce. To potvrzuje i nová atribuce denáru VP 100 Svatoplukovu otci, Otovi Sličnému: právě tato mince byla přímou předlohou jak pro pojednávaný typ, tak pro další Svatoplukovu ranou ražbu C 426 – Š 346b – VP 98. Mince poutá pozornost jak kulturně-historicky zajímavým zobrazením sv. Václava ve slavnostním knížecím plášti, tak originální, proměnlivou typikou opisového písma. Zatímco některá razidla byla vybavena standardní „olomouckou“ románskou masivní majuskulou, další nesou opisy s unciálními prvky; až bizarní je ze tří punců konstruovaná litera S. Svébytná je i konstrukce reversového opisu, ve kterém je sice možné tušit jméno sv. Václava, litery jsou však od spodního obvodku mince řazeny přísně symetricky, bez ohledu na jazykový kontext a opis tak nabývá podoby enigmatického, estetické symetrii uzpůsobeného textu (tento aspekt oprávněně zdůraznil již Videman 2025, 143). Chronologickému zařazení denáru odpovídá relativně vysoká ryzost, šest v souboru zastoupených mincí bylo zhotoveno pěti lícními a čtyřmi rubovými razidly. Většina těchto denárů byla ražena oproti razidlům na menším střižku.

Av.: hlava knížete vpravo

Rv.: polopostava sv. Václava čelně

Poznámka: Mince po ražbě výrazně nastřižena (Av.: 337°, vstřih 2,1 mm). V zásadě jde o minci odpovídající denáru Oty I. Sličného typu Cach 376, Šmerda 329 a Videman – Paukert 39. Liší se však jak poněkud hrubší fabrikou, tak kráceným provedením opisu na aversu (OTTO ERVUS DE místo plného znění OTTO SERVUS DEI). Odlišné je pak ale zejména líčení reversu: místo polopostavy anděla v perlovcovém obvodku je zde volně v mincovním poli en face spíše zobrazen v plné postavě sám svatý Václav; jeho vlastní korpus lze interpretovat daleko pravděpodobněji než mohutná křídla na nebe přijatého světce jako reprezentativní šat (plášť, kabátec). Na ztvárnění Václavova slavnostního ustrojení na této minci navazují některé reversní strany ražeb Svatoplukových (Cach 426, 427, 433; Šmerda 346a, 346b, 354; Videman – Paukert 2009, 98, 99, 105; v realističtějším provedení Cach 453; Šmerda 372; Videman – Paukert 132). Tento typ Otova denáru, v bořitovském pokladu doložený ve dvou kusech, byl dosud znám jedině ze sbírky Pavla Šťastného; velmi otřelý exemplář, ražený navíc z nekvalitní slitiny, neumožňoval však bezpečné zařazení, Jan Videman a Josef Paukert jej pracovně přiřadili na základě výše vzpomenutých analogií mezi mince Otova syna Svatopluka (Videman – Paukert 2009, 188, č. 100; Videman 2025, 144, č. 430). U bořitovských denárů zaráží velké rozdíly v jakosti (140 a 387/1 000; také denár ze Šťastného sbírky má aspektivně velmi malou ryzost). Nicméně zatímco aversy jsou raženy jinými razidly, reversy pochází bezpečně z jednoho razidla, odlišnými kolky pak byla zhotovena mince získaná Pavlem Šťastným.

Av.: hlava knížete vpravo

Rv.: hlava sv. Václava čelně, umístěná na stylizovaném trůně

Poznámka: Avers vyražen značně excentricky s posunem vlevo vzhůru 286°.

Av.: hlava knížete vpravo

Rv.: hlava sv. Václava čelně, umístěná na stylizovaném trůně

Poznámka: Excentrická ražba reversu, posun přímo vzhůru 352°. Opis aversu dole nedoražen.

Av.: hlava knížete vpravo

Rv.: hlava sv. Václava čelně, umístěná na stylizovaném trůně

Poznámka: Výrazný dvojráz na aversu, revers v reliéfu s výlisky ze znečištěného razidla.

Av.: hlava knížete vpravo

Rv.: hlava sv. Václava čelně, umístěná na stylizovaném trůně

Poznámka: Výrazný dvojráz na aversu, revers v reliéfu s výlisky ze znečištěného razidla.

Av.: hlava knížete vpravo

Rv.: hlava sv. Václava čelně, umístěná na stylizovaném trůně

Poznámka: Avers ražen poněkud excentricky, posun vpravo dolů 110°, rub vpravo s dvojrázem.

Av.: hlava knížete vpravo

Rv.: hlava sv. Václava čelně, umístěná na stylizovaném trůně

Poznámka: Avers s lehkým dvojrázem vpravo na aversu, revers v reliéfu místy s výlisky ze znečištěného razidla.

Av.: hlava knížete vpravo

Rv.: hlava sv. Václava čelně, umístěná na stylizovaném trůně

Poznámka: Ražba aversu asymetrická, posun vlevo dolů 234°, revers v reliéfu místy s výlisky ze znečištěného razidla.

Av.: hlava knížete vpravo

Rv.: hlava sv. Václava čelně, umístěná na stylizovaném trůně

Poznámka: Revers s lehkým dvojrázem, vůči kolkům denár ražen na poněkud menším střižku.

Av.: hlava knížete vpravo

Rv.: hlava sv. Václava čelně, umístěná na stylizovaném trůně

Poznámka: Dvojráz na aversu, revers s výlisky ze znečištěného razidla, oproti razidlům menší střižek.

Av.: hlava knížete vpravo

Rv.: hlava sv. Václava čelně, umístěná na stylizovaném trůně

Poznámka: Avers s výrazným více(troj?)rázem, rub ražen excentricky (vpravo nahoru, 77°).

Av.: hlava knížete vpravo

Rv.: hlava sv. Václava čelně, umístěná na stylizovaném trůně

Av.: hlava knížete vpravo

Rv.: hlava sv. Václava čelně, umístěná na stylizovaném trůně

Poznámka: Avers s výlisky ze znečištěného razidla a s posunem ražby vlevo, 270°.

Av.: hlava knížete vpravo

Rv.: hlava sv. Václava čelně, umístěná na stylizovaném trůně

Poznámka: Avers ražen excentricky vlevo (270°), revers dolů (194°).

Av.: hlava knížete vpravo

Rv.: hlava sv. Václava čelně, umístěná na stylizovaném trůně

Av.: hlava knížete vpravo

Rv.: hlava sv. Václava čelně, umístěná na stylizovaném trůně

Av.: hlava knížete vpravo

Rv.: hlava sv. Václava čelně, umístěná na stylizovaném trůně

Poznámka: Poněkud menší střižek, mince z méně jakostního kovu postižena zejména na rubu korozí.

Av.: hlava knížete vpravo

Rv.: hlava sv. Václava čelně, umístěná na stylizovaném trůně

Poznámka: Zejména avers ražen excentricky, posun vlevo dolů, 210°; rub s výlisky ze znečištěného razidla.

Av.: hlava knížete vpravo

Rv.: hlava sv. Václava čelně, umístěná na stylizovaném trůně

Poznámka: Avers s výrazným dvojrázem s excentrickou ražbou vlevo vzhůru, 330°; rub s výlisky ze znečištěného razidla.

Av.: hlava knížete vpravo

Rv.: hlava sv. Václava čelně, umístěná na stylizovaném trůně

Poznámka: Mírný posun ražby aversu vpravo vzhůru, 32°; rub s výlisky ze znečištěného razidla.

Av.: hlava knížete vpravo

Rv.: hlava sv. Václava čelně, umístěná na stylizovaném trůně

Poznámka: Mírný posun ražby aversu vlevo dolů, 214°; revers místy s dvojrázem. Líc částečně poškozen korozí.

Av.: hlava knížete vpravo

Rv.: hlava sv. Václava čelně, umístěná na stylizovaném trůně

Poznámka: Mírný posun ražby rubu vpravo dolů (140°).

Av.: hlava knížete vpravo

Rv.: hlava sv. Václava čelně, umístěná na stylizovaném trůně

Poznámka: Mírný posun ražby líce vlevo nahoru (322°).

Av.: hlava knížete vpravo

Rv.: hlava sv. Václava čelně, umístěná na stylizovaném trůně

Poznámka: Revers s výrazným dvojrázem a asymetrickou ražbou vlevo (255°).

Av.: hlava knížete vpravo

Rv.: hlava sv. Václava čelně, umístěná na stylizovaném trůně

Poznámka: Opisy zčásti nedoraženy. V nálezu početně zastoupený typ (24 kusů) tvoří osobitou složku Svatoplukova mincování – upoutává nepříliš vzhlednou, jakoby chvatnou fabrikou s neobratně konstruovanými, nesymetrickými „sekanými“ perlovci, expresivně neumělým zobrazením knížete na líci, abstrahujícím obrazem trůnícího sv. Václava na rubu. Nicméně písmo (ve dvou základních „redakcích“) je konstruováno dobře a čitelně (jen literu L ve jméně Svatoplukově nahrazuje S, obdobně L ve Václavově jméně pak litera J). Jak se zdá, v jednom případě (aversové razidlo „e“, užité u denárů S 8034, 8037 a 8046) posloužilo dokonce razidlo starší, kde v opisové části u prvého O ve Svatoplukově jménu zůstal nezahlazený fragment předchozího opisu či obrazu. S dojmem spěchu při výrobě razidel konvenuje i chvatné, nedbalé ražební provedení typu: velmi častá je excentrická ražba zejména aversu (deset kusů, tedy téměř 42 %), ale i reversu (pět kusů, 12 %), dvojráz (avers: šest mincí, revers: čtyři mince), ale i občasná ražba na mincovní střižek málo vyhovující (menší) velikosti. Poměrně časté (osm exemplářů) je i znečištění reversového razidla kovovými úštěpky z ražby, při dalším ražebním úderů zalisovanými do reliéfu mince. Tato zjištění spolu s celkovými počty identifikovaných razidel (avers deset kolků, revers šest razidel) spolehlivě určuje reversy mince jako odražek spodního (pevného, zapuštěného) mincovního železa. Odpovídající výše uvedeným poznatkům je i zjištěná ryzost. Ta přes relativně jakostní mincovní kov nápadně kolísá; přes ryzost 400/1 000 jde pět mincí, přes 300 tři mince, přes 200 sedm mincí, naopak tři mince nedosahují ryzosti 100/1 000, další čtyři jakosti 200/1 000 (dva další kusy neměřitelné). Poznatky tak naznačují fabriku tohoto typu Svatoplukových denárů ve spěchu, kdy bylo nutno rychle, bez některých zažitých kontrolních postupů vyrazit značné množství denárů.

Av.: hlava knížete vlevo, umístěná na stylizovaném trůně

Rv.: hlava sv. Václava v knížecí mitře čelně

Poznámka: Ražba reversu excentricky posunuta vpravo vzhůru, 70°.

Av.: hlava knížete vlevo, umístěná na stylizovaném trůně

Rv.: hlava sv. Václava v knížecí mitře čelně

Poznámka: Ražba reversu excentrická vlevo dolů, 234°.

Av.: hlava knížete vlevo, umístěná na stylizovaném trůně

Rv.: hlava sv. Václava v knížecí mitře čelně

Poznámka: Ražba reversu excentrická vpravo, 85°.

Av.: hlava knížete vlevo, umístěná na stylizovaném trůně

Rv.: hlava sv. Václava v knížecí mitře čelně

Poznámka: Líc ražen excentrická vlevo vzhůru, 295°.

Av.: hlava knížete vlevo, umístěná na stylizovaném trůně

Rv.: hlava sv. Václava v knížecí mitře čelně

Poznámka: Rub ražen s posunem vpravo vzhůru, 77°. Zejména vrchní část aversu postižena korozí.

Av.: hlava knížete vlevo, umístěná na stylizovaném trůně

Rv.: hlava sv. Václava v knížecí mitře čelně

Poznámka: Rub ražen s posunem vpravo dolů, 150°.

Av.: hlava knížete vlevo, umístěná na stylizovaném trůně

Rv.: hlava sv. Václava v knížecí mitře čelně

Poznámka: Určité části opisů nedoraženy.

Av.: hlava knížete vlevo, umístěná na stylizovaném trůně

Rv.: hlava sv. Václava v knížecí mitře čelně