Av.: hlava knížete čelně, po obou stranách hlavy vždy sestava tří kruhových punců

Rv.: světecká? polopostava vlevo, s kopím v ruce

Poznámka: dle dostupné dokumentace (zvl. Sejbal 1986, 113, 165, č. 255, tab. XVI: 62; Galuška – Hochmanová-Vávrová – Hrubý – Mitáček 2018, 191, MH 255) avers bořitovského denáru z odlišného razidla než dosud jediný známý exemplář z Uherského Hradiště – Sadů, revers pravděpodobně rovněž. Líc ražen mírně excentricky, posun přímo dolů (180°). Bořitovský denár S 8100 je druhým známým exemplářem mincovního typu, známého zatím pouze coby milodar z hrobu MH 255 (hrob 95/60) na pohřebišti okolo zaniklé svatyně nad Sady u Uherského Hradiště. Jiří Sejbal, první zpracovatel sadské mince, značně poškozené olámáním okrajů a korozí, ji považoval za společnou ražbu Oty II. a Spytihněva, okolo roku 1125 vyšlou z brněnské mincovny (viz Sejbal 1986, 113–114, 150, 165, č. 62/255, tab. XVI: 62; Galuška – Hochmanová-Vávrová – Hrubý – Mitáček 2018, 191, MH 255). Jan Šmerda (1996, 120–121, č. 497) naproti tomu denár opatrně zařadil mezi neurčené ražby. Jan Videman a Josef Paukert (2009, 206, č. 112) pak na základě některých charakteristik fabriky a opisu uvažovali o přidělení mince do produkce olomoucké mincovny za Svatoplukovy vlády. Dobře zachovaný bořitovský denár tuto atribuci více méně potvrzuje; opisy přitom dovolují za líc nově považovat stranu s obrazem postavy bojovníka (knížete) s kopím, avers s hlavou vladaře s bohatě zdobenou pokrývku hlavy by měl patřit tradičnímu olomouckému světci, sv. Václavu. Ikonograficky se obrazovou náplní blíží naší ražbě zejména Svatoplukův denár C 444 – Š 364 – VP 124 (srov. Videman 2025, 153, č. 437), rovněž s postavou knížete – bojovníka na líci a poprsím sv. Václava se čtveřicí kruhových punců po stranách na rubu; již vzdálenější analogií jsou i některé typy denárů Oldřicha Brněnského (zvl. C 396/398/399 – Š 440/441/442 – VP 85/87/88; viz i Videman 2025, 131–133, č. 419–421). Jak zřejmě oprávněně argumentovali Jan Videman a Josef Paukert (2009, 206, č. 112), Svatoplukovým olomouckým ražbám minci přibližuje i shodná snaha o symetričnost opisů na úkor jejich čitelnosti, s typickou dvojicí liter SS v dolních obloucích opisech obou stran (C 433/436/442 – Š 354/357/363 – VP 103/105/109/117). Jak se zdá, obě strany bořitovského denáru vyšly z jiných razidel než v případě denáru ze Sadů, váhově náleží ke spíše lehčím dobovým moravským ražbám, zatímco ryzostí 239/1 000 k průměru.