Av.: hlava knížete čelně

Rv.: polopostava sv. Václava vlevo, s křížem v ruce

Poznámka: Čtyřmi mincemi zastoupený typ C 437 – Š 358 – VP 111 náleží k nejúhlednějším Svatoplukovým ražbám; zejména avers se zdařile podanou hlavou knížete en face se řadí k nejlepším dílům moravské mincovní glyptiky 11. a 12. věku. Výtvarně nápadité a esteticky působivé je i rozčlenění vnitřního hladkého obvodku aversu trojicemi kuličkových punců; inspirací tu mohl být rub českého denáru Vratislava II. C 353 – Š 164a, b. V mincovnictví moravských knížat má obdoby pouze na líci obou variant denáru Oldřicha Brněnského C 391/392 – Š 436 a/b – VP 80/81, o málo častěji pak tento motiv nalezneme právě na Svatoplukových ražbách. Kromě pojednávaného typu jde o avers mince C 427 – Š 346a – VP 99 a revers denáru C 438 – Š 359 – VP 125 (kvalitní fotoreprodukce viz Videman 2025, 129, 142 – 143, č. 417, 429). Úhledné jsou i typy písmen obou opisů, z jiných charakteristických zvláštností tohoto denáru je třeba upozornit na originální jednotnou „chobotovitou“ podobu liter C, L a O v obou jménech opisu, nahrazení litery P ve Svatoplukově jméně literou R. Denáry typu C 437 – Š 358 – VP 111 byly hojně přítomny v rakvickém pokladu (22 kusů?), více exemplářů (nejméně čtyři) bylo nově nalezeno na centrálním sídlišti Němčice nad Hanou/Víceměřice. Výsledky hydrostatické zkoušky naznačují nadstandardní ryzost bořitovských denárů tohoto typu: jen jeden kus vykazoval nižší podíl stříbra (190/1 000), další tři dosahovaly podílu drahého kovu a příměsi prakticky 1 : 1 (467, 574 a dokonce 659/1 000). Aversy i reversy všech bořitovských mincí jinak vzešly vždy z jiných razicích kolků.