katalog mincí

Av.: polopostava knížete vlevo, s křížkem v ruce

Rv.: poprsí sv. Václava vlevo, s křížem

Poznámka: Avers ražen mírně excentricky přímo vlevo, 270°, revers přímo vpravo, 90°.Oboustranně slabá ražba vlastního obrazu mince.

Av.: polopostava knížete vlevo, s křížkem v ruce

Rv.: poprsí sv. Václava vlevo, s křížem

Poznámka: Avers ražen excentricky přímo vpravo, 90°, oboustranně slaběji vyražen vlastní obraz mince.

Av.: polopostava knížete vlevo, s křížkem v ruce

Rv.: poprsí sv. Václava vlevo, s křížem

Poznámka: Opisy a vnější obvodky denáru oboustranně poškozeny korozí. Prvé dvě mince typu Š 380 – VP 113 byly nalezeny teprve roku 1962 při výzkumu pohřebiště na sadské výšině jako milodar v hrobech MH 498 a MH 648 (30/62 a 194/62) a Jiřím Sejbalem přes jejich značné poškození identifikovány jako další reprezentant skupiny Svatoplukových denárů malého střižku a schematizovaného provedení (cf. Sejbal 1986, 120–121, 132, 154, č. 38, 39, tab. V: 38, 39; Galuška – Hochmanová-Vávrová – Hrubý – Mitáček 2018, 272, 314–315, MH 498, MH 648). Jiné numismaticky popsané a vyhodnocené exempláře již do objevu bořitovského pokladu nepřibyly (srov. Videman – Paukert 2009, 207, č. 113), jedenáct dobře zachovaných kusů z Bořitova tak jednak spolehlivě potvrzuje původní atribuci Svatoplukovi, jednak dovoluje širší závěry o tomto typu. Zjednodušené provedení obrazů na líci i rubu i řemeslně nedokonalé provedení vnitřních obvodků skutečně odpovídá analogickým typům Svatoplukových ražeb; vyzvednout lze naopak dobře a čitelně provedené opisy i vcelku pečlivou ražbu, s minimem dvojrázů či posunů ražby. Zaráží hydrostatickou zkouškou indikované značné rozptyly ryzosti: z deseti měřitelných mincí nedosahovala jedna ryzosti 100/1 000, další dvě vykázaly rozmezí 201–300/1 000. Celkem čtyři kusy se pohybovaly mezi 201–300/1 000, tři mezi 301–400/1 000. Zjištěné hodnoty řadí tento typ mezi jakostně průměrné, nikoliv však nejslabší Svatolukovy ražby. Jedenáct mincí vykázalo ražbu aversu ze čtyř, reversu až ze sedmi kolků; rubní razidlo tak mohlo být razidlem svrchním.

Av.: graficky pojatá postava knížete v plášti čelně s kopím v pravici

Rv.: graficky pojatá polopostava sv. Václava vpravo

Poznámka: Opisy a vnější obvodky denáru oboustranně poškozeny korozí.

Av.: graficky pojatá postava knížete v plášti čelně s kopím v pravici

Rv.: graficky pojatá polopostava sv. Václava vpravo

Poznámka: Dle evidence Jana Videmana a Josefa Paukerta byl k roku 2009 tento denár znám stále v jediném exempláři, nalezeném roku 1934 v Bzenci. Dva kusy přítomné v bořitovském pokladu plně potvrzují atribuci této dosud unikátní mince Svatoplukovi Olomouckému (takto již Videman – Paukert 2009, 208, č. 114); denár má veškeré typické náležitosti metricky drobnějších ražeb olomoucké mincovny za Svatoplukova knížectví, stejně jako jasně čitelná jména Svatopluka na líci a sv. Václava na rubu. Užité kolky jednotlivých liter jsou shodné s literami předchozího Svatoplukova denáru Š 380 – VP 113, identické je i zjednodušené, abstrahující pojetí obrazů na obou stranách mince. Stejně jako některé další Svatoplukovy emise, i tentokrát představovaly co do užité motiviky i techniky provedení inspiraci některé starší přemyslovské ražby. Frontální, maximálně obrysově zjednodušená postava knížete na aversu odpovídá svým pojetím lícové straně českého denáru Spytihněva II C 330/332 – Š 155a, b; stejně jako aversu denáru Konráda I. brněnského C 365 – Š 433a, b – VP 25/26. Figura trůnícího sv. Václava na reversu má pak blízko k některým dalším emisím samotného Svatopluka (avers C 430 – Š 350 – VP 122; revers C434 – Š 355 – VP 106), svojí formou však obecně opět vychází z české a moravské mincovní produkce staršího 11. věku. Aversy i reversy obou mincí pochází vždy z jiných razidel, stejně jako revers bzeneckého exempláře. Zjištěná ryzost 204 a 347/1 000 pak tento Svatoplukův denár řadí k jeho průměrně jakostním mincím.

Av.: polopostava knížete? vlevo, v bohatém rouchu, s křížem v ruce

Rv.: hlava sv. Václava v knížecí mitře vlevo

Av.: polopostava knížete? vlevo, v bohatém rouchu, s křížem v ruce

Rv.: hlava sv. Václava v knížecí mitře vlevo

Poznámka: Poněkud excentrická ražba reversu s posunem vpravo, 65°. Líc poškozen zejména v opisu a vnějším obvodku korozí, opis reversu částečně nedoražen.

Av.: polopostava knížete? vlevo, v bohatém rouchu, s křížem v ruce

Rv.: hlava sv. Václava v knížecí mitře vlevo

Poznámka: Ražba aversu excentrická, posun přímo vzhůru, 0°.

Av.: polopostava knížete? vlevo, v bohatém rouchu, s křížem v ruce

Rv.: hlava sv. Václava v knížecí mitře vlevo

Poznámka: Excentrická ražba reversu, posun vpravo dolů, 142°. Opisy na obou stranách místy nedoraženy. Další vzácný Svatoplukův denár menšího střižku líčením aversu s abstrahujícím vyobrazením knížete s křížem plně zapadá do této skupiny ražeb; již ne tak realisticky podaný obraz sv. Václava na reversu, vyzvedávající výraznou knížecí mitrou vladařskou důstojnost „věčného“ panovníka. Minci charakterizují dobře provedené, čitelné opisy provedené na rozdíl od jiných obdobných ražeb poněkud odlišnou, kvadratickou typou, bez unciálních prvků. Denáry S 8115 a S 8118 vyšly ze stejných lícových i rubních razidel, další dvojice ražeb pak vždy z jiných kolků. Ryzostí se vymyká denár S 8114 (plných 401/1 000), další tři vykazují vcelku konstantní hodnoty 230–290/1 000.

Av.: poprsí knížete v bohatém rouchu čelně

Rv.: poprsí sv. Václava v čapce vpravo

Poznámka: při ražbě na širším střižku velmi široké vnější obvodky. Jediný exemplář denáru typu C 441 – Š 362 – VP 116 v bořitovském pokladu jasně demonstruje kvality jedné z vůbec nejkrásnějších na jméno knížete Svatopluka ražených mincí. Vyniká přesvědčivým, uměleckým podáním obou obrazů stejně jako bezchybně konstruovanými obvodky i opisy bez jakýchkoliv zrcadlově chybně vyrytých liter; jméno knížete zachycuje v jeho autentické staroslovanské podobě. Poprsí Svatopluka na aversu má blízko k dalším obrazům na jeho mincích, zejména k typům C 437 – Š 358 – VP 111 (avers) a C 444 – Š 364 – VP 124 (revers; detailní foto viz Videman 2025, 149–150, 153, č. 435, 437). Blízko mu stojí i hlava knížete na moravském denáru Břetislava II. C 383 – Š 454 – VP 59 (Videman 2025, 117, č. 407), opomenout nelze ani hlavu sv. Václava na rubu denáru Oty Sličného C 374 – Š 333 – VP 37. Další denáry Břetislava II., české i moravské, pak svým stylem evokuje poprsí sv. Václava v pravém profilu na reversu (např. C 383/384/389/390 – Š 167/168a/454/455 – VP 59/60).

Av.: rovnoramenný kříž s kuličkami na koncích, mezi rameny kříže stylizované hlavy evangelistů čelně

Rv.: hrubě stylizovaná postava sv. Václava čelně, v pravici praporec, po obou stranách postavy rovnoramenný křížek

Poznámka: revers s lehčím dojrázem. Bořitovská mince je druhou známou denárovou ražbou typu C 428 – Š 351 – VP 118 vůbec; dosud jediný známý, nyní ovšem nezvěstný kus pocházel z proslulého rakvického nálezu. Exemplář z Bořitova bezpečně potvrzuje přidělení Svatoplukovi; chronologická pozice denáru ve Svatoplukově mincovní produkci však není zcela jistá. František Cach i Jan Šmerda jej zařadili dle archaických motivů i jejich formálního provedení do počátků Svatoplukova mincování; Jan Videman a Josef Paukert naopak do pokročilejších fází. Denár originálně a v technicky jistém podání slučuje dva starobylé motivy: na líci vyobrazený rovnoramenný ondřejský kříž s čelně podanými čtyřmi hlavičkami v jeho úhlech, snad symboly čtyř evangelistů, je jasnou připomínkou a inspirací podle velmi často doloženého denáru Svatoplukova otce Oty Sličného typu C 369/370/371 – Š 328a – c – VP 32/33/34, vycházejícího ze starších mincovních typů evropského středozápadu 10. a 11. století, včetně moravského denáru Břetislava I. C 318 – Š 311 – VP 6 (srov. např. Lukas 2005, 105 ad.; k Otovu denáru i Videman 2025, 99–103, č. 395–397). Shodně uspořádána symbolika se vyskytla i na třech dalších soudobých moravských ražbách, přisuzovaných jednak Oldřichovi Brněnskému, dále Otovi II. a Spytihněvu, do třetice pak na minci s různými jinými atribucemi počátku či první třetiny 12. věku (C 401/487/514 – Š 444/459/487/490 – VP 91/175/200). Volněji ji lze ale zaznamenat i na dvou rovněž obvykle nepřidělených denárech z Moravy C 459/500 – Š 474/495 – VP 195/241. Zcela zřejmý historismus či odkaz na tradici je snad ještě silnější na reversu pojednávaného denáru. Silně archaizující provedení postavy sv. Václava se dvěma kříži po stranách je jasnou aluzí na lícní výjev moravské (zřejmě také olomoucké) ražby Spytihněva II. C 329 – Š 317 – VP 13. Zcela stejně provedená postava světce se pak – vedle Svatoplukovy ražby – objevuje ještě (s jistými modifikacemi) na dvou dalších, záhadných moravských denárech konce 11. a počátku 12. století: na minci s opisy sv. Václav – sv. Václav typu C 504 – Š 479 – VP 182 (viz i Videman 2025, 167 – 168, č. 449) a nepřidělené ražbě z Ladné VP 197. Buď jak buď, Svatoplukův denár C 428 – Š 351 – VP 118 je zřetelným historismem, zřejmě záměrně se odvolávajícím na kontinuitu vlády nad olomouckým knížectvím; ryzostí 354/1 000 náleží ke spíše průměru. Opisy, zejména na rubu, se hlásí spíše ke Svatoplukovým ražbám „malého“ formátu (litera W).

Av.: stylizovaná postava knížete v bohatém rouchu čelně, po obou stranách hlavy kruhový punc

Rv.: polopostava sv. Václava vpravo, v ruce křížek, za hlavou kruhový punc

Poznámka: Ražba reversu s lehkým dvojrázem.

Av.: stylizovaná postava knížete v bohatém rouchu čelně, po obou stranách hlavy kruhový punc

Rv.: polopostava sv. Václava vpravo, v ruce křížek, za hlavou kruhový punc

Poznámka: Opisy s vnějšími obvodky místy nedoraženy; střižek před ražbou nepatrně nastřihnut? (vstřih 0,8 mm; avers: 293°).

Av.: stylizovaná postava knížete v bohatém rouchu čelně, po obou stranách hlavy kruhový punc

Rv.: polopostava sv. Václava vpravo, v ruce křížek, za hlavou kruhový punc

Poznámka: Líc ražen lehce excentricky vlevo, 285°.

Av.: stylizovaná postava knížete v bohatém rouchu čelně, po obou stranách hlavy kruhový punc

Rv.: polopostava sv. Václava vpravo, v ruce křížek, za hlavou kruhový punc

Poznámka: V opisu reversu vpravo výraznější stopy po rzi razidla.

Av.: stylizovaná postava knížete v bohatém rouchu čelně, po obou stranách hlavy kruhový punc

Rv.: polopostava sv. Václava vpravo, v ruce křížek, za hlavou kruhový punc

Poznámka: Avers ražen silně asymetricky s posunem vlevo dolů, 235°. Mince se nedokonalou fabrikou, osobitou typikou písma i nízkou ryzostí vymyká z typového souboru, což potvrzují razidla aversu i reversu, jinak u tohoto typu v bořitovském segmentu nedoložená.

Av.: stylizovaná postava knížete v bohatém rouchu čelně, po obou stranách hlavy kruhový punc

Rv.: polopostava sv. Václava vpravo, v ruce křížek, za hlavou kruhový punc

Poznámka: Avers ražen vpravo s nepatrným dvojrázem a excentricky vlevo dolů, 214°; revers se silným dvojrázem a stopami poškození razidla rzí na pravé straně mince.

Av.: stylizovaná postava knížete v bohatém rouchu čelně, po obou stranách hlavy kruhový punc

Rv.: polopostava sv. Václava vpravo, v ruce křížek, za hlavou kruhový punc

Poznámka: Revers s asymetrickou ražbu doleva (270°) a stopami poškození razidla rzí na pravé straně mince.

Av.: stylizovaná postava knížete v bohatém rouchu čelně, po obou stranách hlavy kruhový punc

Rv.: polopostava sv. Václava vpravo, v ruce křížek, za hlavou kruhový punc

Poznámka: Líc ražen lehce excentricky vlevo, 285°.

Av.: stylizovaná postava knížete v bohatém rouchu čelně, po obou stranách hlavy kruhový punc

Rv.: polopostava sv. Václava vpravo, v ruce křížek, za hlavou kruhový punc

Poznámka: Asymetrická ražba obou stran: avers posunut přímo dolů (180°), revers vlevo (270°). Revers s výrazným dvojrázem.

Av.: stylizovaná postava knížete v bohatém rouchu čelně, po obou stranách hlavy kruhový punc

Rv.: polopostava sv. Václava vpravo, v ruce křížek, za hlavou kruhový punc

Poznámka: Revers ražen excentricky vzhůru, 321°.

Av.: stylizovaná postava knížete v bohatém rouchu čelně, po obou stranách hlavy kruhový punc

Rv.: polopostava sv. Václava vpravo, v ruce křížek, za hlavou kruhový punc

Poznámka: Místy nedoražené opisy, revers se stopami poškození razidla rzí na pravé straně mince.

Av.: stylizovaná postava knížete v bohatém rouchu čelně, po obou stranách hlavy kruhový punc

Rv.: polopostava sv. Václava vpravo, v ruce křížek, za hlavou kruhový punc

Poznámka: Mince ražena na příliš malém a nepravidelném střižku, s výraznými posuny obou stran: avers vlevo dolů (240°), revers vpravo vzhůru (51°). Odlišná, hrubší fabrika mince v obrazu i písmu na aversu, odlišně pojednán zejména šat knížete. Denár typu C 447 – Š 367a – VP 119 se vyskytuje v bořitovském pokladu vcelku četně, v plných dvanácti exemplářích. Všechny denáry náleží Janem Šmerdou vyčleněné variantě (či spíše subvariantě) Š 367a, tedy s kuličkovým puncem za šíjí sv. Václava na rubu mince, další tři varianty s jinými variacemi různých symbolů před či za Václavovým poprsím nebyly doloženy. Jediným nápadnějším rozdílem v líčení denárů z bořitovského souboru je absence spodního z trojice kruhových punců na aversu u razidla typu b), identifikovaného u tří mincí (S 8121, S 8122, S 8127), nejde však o nijak zásadní znak, jenž by dovoloval vyčlenit plnohodnotnou mincovní variantu či dokonce typ. Denáry tohoto typu náleží formátově a hmotnostně spíše ke středním či menším Svatoplukovým emisím. Vzhledem a provedením nijak neimponují, navíc se jedná – tak jako u některých jiných Svatoplukových denárů – o přímou nápodobu ražeb starších: v tomto případě šlo o moravský (patrně olomoucký) denár Vratislava II. typu C 336 – Š 321 – VP 17, pouze se záměnou příslušných obrazů na líci a rubu. Jedno z lícních razidel takto nově konstruovaného Svatoplukova denáru pak posloužilo rovněž při ražbě jiného, dosud v jediném exempláři známého Svatoplukova denáru typu C 445 – Š 365 – VP 120. Až graficky zjednodušeně podaný obraz knížete na líci nepostrádá sice určitou eleganci a expresivní účin, hruběji rytý obraz sv. Václava na rubu, nepravidelně provedené obvodky a nevyrovnané písmo však svědčí o menší pečlivosti při přípravě a realizaci této mincovní emise. S tím koreluje i značný rozptyl v ryzosti mince od hodnot 86/1 000 až do 463/1 000, s maximem mezi ryzostmi 101–200 a 201–300/1 000 (po čtyřech exemplářích). Typ vykazuje jeden velmi nápadný rys: zatímco lícová strana byla ražena širší škálou kolků, celkem osmi, revers s výjimkou i fabrikou se vymykajícího denáru S 8124 vyšel z jediného razidla, a to i v případě mince S 8131, ražené na nepravidelném střižku. Může jít o indicii nižší produkce tohoto mincovního typu, stejně jako opět o příznak menší péče, věnované ražbě mince, kdy zcela zřejmě spodní, pevné rubní razidlo nebylo častěji měněno.

Av.: dvojice knížat v poprsí, otočených k sobě a držících společně v rukou kříž

Rv.: polopostava sv. Václava vpravo, v ruce kříž

Poznámka: Místy nedoražené opisy a vnější obvodky.

Av.: dvojice knížat v poprsí, otočených k sobě a držících společně v rukou kříž

Rv.: polopostava sv. Václava vpravo, v ruce kříž

Av.: dvojice knížat v poprsí, otočených k sobě a držících společně v rukou kříž

Rv.: polopostava sv. Václava vpravo, v ruce kříž

Poznámka: Místy nedoražené opisy a vnější obvodky.

Av.: dvojice knížat v poprsí, otočených k sobě a držících společně v rukou kříž

Rv.: polopostava sv. Václava vpravo, v ruce kříž

Poznámka: Místy nedoražené opisy a vnější obvodky.

Av.: dvojice knížat v poprsí, otočených k sobě a držících společně v rukou kříž

Rv.: polopostava sv. Václava vpravo, v ruce kříž

Poznámka: Mírně excentrická ražba reversu s posunem vlevo dolů, 248°.

Av.: dvojice knížat v poprsí, otočených k sobě a držících společně v rukou kříž

Rv.: polopostava sv. Václava vpravo, v ruce kříž

Poznámka: Mírně excentrická ražba reversu s posunem vpravo dolů, 143°.

Av.: dvojice knížat v poprsí, otočených k sobě a držících společně v rukou kříž

Rv.: polopostava sv. Václava vpravo, v ruce kříž

Av.: dvojice knížat v poprsí, otočených k sobě a držících společně v rukou kříž

Rv.: polopostava sv. Václava vpravo, v ruce kříž

Av.: dvojice knížat v poprsí, otočených k sobě a držících společně v rukou kříž

Rv.: polopostava sv. Václava vpravo, v ruce kříž

Poznámka: Revers s mírným posunem ražby vlevo dolů, 220°.

Av.: dvojice knížat v poprsí, otočených k sobě a držících společně v rukou kříž

Rv.: polopostava sv. Václava vpravo, v ruce kříž

Poznámka: Revers s mírným posunem ražby vpravo vzhůru, 57°. Poněkud jiná fabrika mince, zejména lícový obraz nezřetelný.

Av.: dvojice knížat v poprsí, otočených k sobě a držících společně v rukou kříž

Rv.: polopostava sv. Václava vpravo, v ruce kříž

Poznámka: Revers s mírným posunem ražby vpravo vzhůru, 32°.

Av.: dvojice knížat v poprsí, otočených k sobě a držících společně v rukou kříž

Rv.: polopostava sv. Václava vpravo, v ruce kříž

Av.: dvojice knížat v poprsí, otočených k sobě a držících společně v rukou kříž

Rv.: polopostava sv. Václava vpravo, v ruce kříž

Poznámka: Mince ražena na poněkud větším střižku a oboustranně s excentrickými posuny přímo vzhůru: avers 11°, revers 355°. Díky hromadnému výskytu (248 kusů!) v depotu z Loštic (1910) se Svatoplukův denár C 446 – Š 366 – VP 121 řadí k vůbec nejhojněji dochovaným typům Svatoplukových mincí; také v Bořitově je zastoupen třinácti kusy vcelku početně (srov. Videman – Paukert 2009, 218–219, 450, č. 125; Krejčík – Štefan 1998). Přes průměrnou hmotnost se zdá, že tato Svatoplukova emise náležela k rozhodně kvalitnějším, s vyšší ryzostí mincovního kovu: ze dvanácti měřitelných kusů vykázaly čtyři ryzost 401–430/1 000, další dva pak 377 a 378/1 000, tři jiné 253, 259 a 290/1 000. S tímto znakem koreluje vnější vzhled mince a pečlivá ražba, dovolující označit tento typ za Svatoplukův „reprezentativní“ denár. Charakterizují jej dobře zvládnuté reliéfy obrazů na líci i rubu, pravidelné a dekorativně působivé obvodky, jistě, čitelně, neobměňovaně a bez koruptel konstruované opisy, stejně jako ražba bez větších posunů a dvojrázů. Stylově přitom denár navazuje na výtvarný glyptický projev některých moravských ražeb Břetislava II., zejména reversů typů C 383/386 – Š 454/457 – VP 59/62 (srov. foto všech tří typů u Videmana 2025, 117, 119, 154, č. 407, 409, 438); razidlo líce našeho denáru pak posloužilo při ražbě dosud unikátního Svatoplukova denáru C 445 – Š 365 – VP 120. Ražbě ve velkém množství nasvědčuje značný počet identifikovaných kolků: třináct bořitovských exemplářů vykazuje plných deset razidel aversu a 12 razidel reversu.

Av.: hlava knížete v klobouku čelně

Rv.: eucharistický Agnus Dei vpravo

Poznámka: Mince ražena na větším střižku – velmi široké vnější obvodky. Revers s výrazným dvojrázem.

Av.: hlava knížete v klobouku čelně

Rv.: eucharistický Agnus Dei vpravo

Poznámka: Mince ražena na větším střižku – širší vnější obvodky. Revers s výrazným dvojrázem. Mince při horním okraji druhotně poškozena (perforována) proseknutím.

Av.: hlava knížete v klobouku čelně

Rv.: eucharistický Agnus Dei vpravo

Poznámka: Mince ražena na větším střižku – širší vnější obvodky, avers i revers s excentrickou ražbou shodně přímo vlevo, 270°. Revers s výrazným dvojrázem. Denár typu C 439 – Š 360 – VP 126 byl do objevu bořitovského depotu znám dle celkové revize moravských denárových ražeb v jediném exempláři z rakvického hromadného nálezu; dnes je tato mince zřejmě nezvěstná (Videman – Paukert 2009, 226, č. 126). Rakvický denár byl navíc ve střední části opisu aversu nedoražen; Josef Smolík, jenž mince z Rakvic roku 1886 vyhodnocoval, tak třetí literu zleva na opise interpretoval jako Ʇ, nikoliv jako R, které nesou všechny tři bořitovské denáry, a tento typ tak přiřknul Svatoplukovi; po něm také všichni další badatelé (Smolík 1886, sl. 305–306, č. 26, tab. XII(XXX): 26). Vynikající zachovalost tří bořitovských mincí takovouto atribuci poněkud problematizuje. Je třeba zdůraznit především dobrou formální úroveň denáru: velmi výrazný a dobře vyměřený perlovcový vnitřní obvodek, přesvědčivě podaná en face podobizna knížete na líci a zejména expresivní zobrazení Božího Beránka na rubu mince, stejně jako jistě ryté litery opisu. S esteticky působivým vnějším vzhledem koresponduje i výrazná velikost střižku mince. Denár je velmi zajímavý ale především samotnou ikonografií: zřejmě slaměný pletený, rolnický klobouk knížete nás zavádí do (ztraceného) světa archaické mytologie nejstarších Přemyslovců, do světa Stadické pověsti a mýtu o knížeti – oráči, zatímco Agnus Dei provázený jménem sv. Václava na reversu připomíná svatost (a oběť) člena přemyslovského rodu. V protikladu s vnější kvalitou denáru je naopak tenký mincovní střižek a nízká, v případě denáru S 8145 dokonce neměřitelná ryzost, u dalších dvou kusů dosahující pouhých 185 a 99/1 000. Sám opis líce přidělení Svatoplukovi příliš nenasvědčuje; při čtení zleva doprava sice prvé litery SVɅ Svatoplukovo jméno navozují, v dalším opisu však chybějí další typická písmena, zejména T a P. Naopak při opačném orientaci by počáteční litery OSR (kde S často na denárech nahrazuje L) mohly ukazovat na Oldřicha Brněnského; zřetelně „brněnská“ je také typika litery C na líci i rubu, s rozšířenými konci. Samotná dedikace reversu mince sv. Václavu, typická pro olomoucké ražby, stejně jako motiv Božího Beránka směřují ale denár více do Olomouce; Brno však svatováclavská tématika zcela nevylučuje. Vzpomeňme kostel sv. Václava na území někdejšího jižního předhradí starobrněnského hradu 11. a 12. století, na nějž mohlo být přeneseno patrocinium rotundy, vystavěné zde někdy v 11. věku a zaniklé nejpozději v první polovině následujícího století (srov. Merta – Sedláčková 2013, 33–34, pozn. č. 13). Jinak velmi vzácný výjev Agnus Dei se v moravské a v české materii vůbec vyskytuje pouze na líci Svatoplukova denáru C 449 – Š 368 – VP 127 (kvalitní fotodokumentaci viz Videman 2025, 157–158, č. 441), stejně jako na dvou jiných, zcela nově se v bořitovském pokladu objevujících, zatím nepřidělených mincovních typech (S 8409 – S 8422). Určitější možné přidělení tak může přinést jen podrobná analýza razidel a užitých punců; revers tří bořitovských denárů vzešel z jediného, aversy pak ze dvou různých kolků.

Av.: hlava knížete vlevo

Rv.: hlava sv. Václava čelně

Poznámka: Avers ražen excentricky s posunem přímo dolů, 180°.

Av.: hlava knížete vlevo

Rv.: hlava sv. Václava čelně

Poznámka: Revers ražen excentricky s posunem přímo dolů, 180°.

Av.: hlava knížete vlevo

Rv.: hlava sv. Václava čelně

Poznámka: Avers ražen excentricky s posunem přímo dolů, 180°.

Av.: hlava knížete vlevo

Rv.: hlava sv. Václava čelně

Poznámka: Revers s excentrickou ražbou, posun přímo dolů, 180°, a s dvojrázem.

Av.: hlava knížete vlevo

Rv.: hlava sv. Václava čelně

Poznámka: Avers ražen excentricky s posunem vlevo dolů, 240°.

Av.: hlava knížete vlevo

Rv.: hlava sv. Václava čelně

Poznámka: Avers ražen excentricky s posunem přímo vlevo, 270°.

Av.: hlava knížete vlevo

Rv.: hlava sv. Václava čelně

Poznámka: Ražba reversu excentricky posunuta přímo vpravo, 90°. Oboustranně dvojráz, silnější na líci.

Av.: hlava knížete vlevo

Rv.: hlava sv. Václava čelně

Poznámka: Revers s výrazným dvojrázem.

Av.: hlava knížete vlevo

Rv.: hlava sv. Václava čelně

Poznámka: Avers ražen nesoustředně s posunem přímo vlevo, 270°; revers s výrazným dvoj- až trojrázem.

Av.: hlava knížete vlevo

Rv.: hlava sv. Václava čelně

Poznámka: Ražba s excentrickými osovými posuny: avers přímo vzhůru (0°), revers přímo dolů (180°). Revers se slabým dvojrázem.

Av.: hlava knížete vlevo

Rv.: hlava sv. Václava čelně

Poznámka: Revers s mírně excentrickou ražbou přímo dolů, 180°, avers místy se slabou dvojražbou Lícový obraz s tenkým, 2 mm dlouhým zásekem, provedeným po ražbě, drobné nakrojení obvodu mince (avers: 245°).