katalog mincí

Av.: hlava knížete vlevo

Rv.: postava sv. Petra čelně, v bohatém plášti, v pravici kříž

Poznámka: Na aversu zvláště opis s výrazným dvojrázem.

Av.: hlava knížete vlevo

Rv.: postava sv. Petra čelně, v bohatém plášti, v pravici kříž

Av.: hlava knížete vlevo

Rv.: postava sv. Petra čelně, v bohatém plášti, v pravici kříž

Poznámka: Opisy a okraje obou stran mince nedoraženy a poškozeny korozí.

Av.: hlava knížete vlevo

Rv.: postava sv. Petra čelně, v bohatém plášti, v pravici kříž

Poznámka: Opisy oboustranně místy nedoraženy.

Av.: hlava knížete vlevo

Rv.: postava sv. Petra čelně, v bohatém plášti, v pravici kříž

Av.: hlava knížete vlevo

Rv.: postava sv. Petra čelně, v bohatém plášti, v pravici kříž

Poznámka: Rub zvláště v postavě a hlavě světce s dvojrázem.

Av.: hlava knížete vlevo

Rv.: postava sv. Petra čelně, v bohatém plášti, v pravici kříž

Av.: hlava knížete vlevo

Rv.: postava sv. Petra čelně, v bohatém plášti, v pravici kříž

Av.: hlava knížete vlevo

Rv.: postava sv. Petra čelně, v bohatém plášti, v pravici kříž

Poznámka: Slabě ražené opisy líce i rubu dále poškozeny korozí.

Av.: hlava knížete vlevo

Rv.: postava sv. Petra čelně, v bohatém plášti, v pravici kříž

Poznámka: Výrazný dvojráz na aversu. Specifické litery opisu na reversu, ligatura liter „C“ a „T“ v počátku opisu (SANCTUS), litera „D“ či spíše „Ͻ“, nahrazující počáteční písmeno „P“ (PETRUS) pak rovněž s háčkem na horním svislém dříku.

Av.: hlava knížete vlevo

Rv.: postava sv. Petra čelně, v bohatém plášti, v pravici kříž

Poznámka: Poněkud excentrická ražba aversu (posun 90°).

Av.: hlava knížete vlevo

Rv.: postava sv. Petra čelně, v bohatém plášti, v pravici kříž

Poznámka: Opis líce posunut výrazně doleva (327°), jako u S 7958.

Av.: hlava knížete vlevo

Rv.: postava sv. Petra čelně, v bohatém plášti, v pravici kříž

Poznámka: První litera I v opisu na aversu na horním konci s náznakem nesymetrického rozšíření do „Y“. Reliéf mince oboustranně poškozen korozí.

Av.: hlava knížete vlevo

Rv.: postava sv. Petra čelně, v bohatém plášti, v pravici kříž

Poznámka: Zejména revers postižen korozí.

Av.: hlava knížete vlevo

Rv.: postava sv. Petra čelně, v bohatém plášti, v pravici kříž

Av.: hlava knížete vlevo

Rv.: postava sv. Petra čelně, v bohatém plášti, v pravici kříž

Poznámka: Revers částečně s dvojrázem, určité partie opisu a okrajů mince postiženy korozí.

Av.: hlava knížete vlevo

Rv.: postava sv. Petra čelně, v bohatém plášti, v pravici kříž

Poznámka: Revers ražen mírně excentricky (230°), silněji poškozen korozí.

Av.: hlava knížete vlevo

Rv.: postava sv. Petra čelně, v bohatém plášti, v pravici kříž

Poznámka: Zejména opisy a vnější obvodky mince narušeny korozí.

Av.: hlava knížete vlevo

Rv.: postava sv. Petra čelně, v bohatém plášti, v pravici kříž

Av.: hlava knížete vlevo

Rv.: postava sv. Petra čelně, v bohatém plášti, v pravici kříž

Poznámka: Revers zejména vpravo s dvojrázem.

Av.: hlava knížete vlevo

Rv.: postava sv. Petra čelně, v bohatém plášti, v pravici kříž

Poznámka: Líc ražen mírně asymetricky vlevo dolů (212°).

Av.: hlava knížete vlevo

Rv.: postava sv. Petra čelně, v bohatém plášti, v pravici kříž

Poznámka: Avers s mírným dvojrázem vpravo. Oboustranně excentrická ražba (avers posun 170°, revers 125°). Oldřichův denár typu Cach 395, Šmerda 439, Videman – Paukert 84 upoutává zejména majestátní, dovedně a expresivně podanou figurou sv. Petra ve výrazném antikizujícím plášti (tóze) na reversu mince. Petr může být vyobrazen v pohybu, s kupředu nakročenou pravou nohou, stejně tak ale může jít o schematické zobrazení rybářské sítě či spíše vrše, spočívající u Petrovy pravé nohy jako symbol Petrovy profese i Kristova proslulého imperativu. S rubem kontrastuje líc denáru s pouze schematickým obrazem hlavy knížete v levém profilu. Denár je nápadný také značně uniformním pojednáním bez výrazných variantních obměn obrazu i opisu, legendy opisu jsou pečlivě komponované a dobře čitelné, reliéf mince je však poměrně nevýrazný a plochý. Denár se vyznačuje i vcelku pečlivou, byť mělkou ražbou, přes občasný výskyt dvojrázu zejména na rubu mince. Při celkovém počtu 27 kusů typ vykazuje značný počet razidel aversu (15), kombinovaných s daleko méně obměňovanými razidly rubními (6 razidel). Materiálové analýzy plně potvrdily již dříve (Videman – Paukert 2009, 164) indikovanou malou ryzost, s nízkou jakostí kovu souvisí značné poškození povrchu většiny denárů. Tyto charakteristiky by v souhrnu mohly svědčit pro ražbu tohoto osobitého mincovního typu v pokročilém období Oldřichova panování v brněnském knížectví, někdy po roce 1101.

Av.: polopostava knížete čelně

Rv.: sedící postava sv. Petra na stylizovaném stolci čelně, v pravici kříž

Av.: polopostava knížete čelně

Rv.: sedící postava sv. Petra na stylizovaném stolci čelně, v pravici kříž

Av.: polopostava knížete čelně

Rv.: sedící postava sv. Petra na stylizovaném stolci čelně, v pravici kříž

Poznámka: Trojice bořitovských denárů typu Cach 396 – Šmerda 440 – Videman – Paukert 85 rozšiřuje plným dvojnásobkem dosud publikované exempláře: k dlouho unikátní minci z rakvického pokladu přibyly nedávno další dva kusy ze sbírky Pavla Šťastného (Videman – Paukert 2009, 165, č. 85; Videman 2025, 131–132, č. 419, 420). Šestice známých denárů nasvědčuje širší rozmanitosti tohoto typu: aversu i reversu bořitovské mince S 7981 zřejmě odpovídá denár z Rakvic, líc Šťastného ražby č. 420 pak vzešel ze stejného razidla jako avers bořitovského denáru S 7983. Jiné shody nebyly zachyceny, rub mince Šťastný č. 420 nese dokonce koruptelní opis evokující spíše jméno sv. Václava než sv. Petra. Mince se jinak vyznačuje přehlednou a vyváženou kompozicí, jadrnou ryteckou a puncovní technikou, stejně jako jasnými a čitelnými opisy, využívajícími některé osobité inovace. Platí to zejména o liteře „L“ ve jméně OLDRIC(I)US, ryté ve čtyřech různých (a originálních) formách. Rovněž vlastní ražba je pečlivá, bez kazů, s vysokým reliéfem. Typ vykazuje při poměrně nižší hmotnosti poněkud vyšší ryzost než některé jiné Oldřichovy emise; o časovém zařazení poněkud archaičtěji působícího typu rozhodne další studium.

Av.: stylizovaná chrámová architektura se třemi věžemi, střední věž převýšena

Rv.: hlava muže čelně

Poznámka: Excentrická ražba aversu vlevo dolů (232°).

Av.: stylizovaná chrámová architektura se třemi věžemi, střední věž převýšena

Rv.: hlava muže čelně

Poznámka: Revers ražen excentricky (posun přímo dolů, 228°).

Av.: stylizovaná chrámová architektura se třemi věžemi, střední věž převýšena

Rv.: hlava muže čelně

Poznámka: Excentrická ražba aversu vlevo vzhůru (302°), mírněji i reversu s posunem přímo dolů (185°).

Av.: stylizovaná chrámová architektura se třemi věžemi, střední věž převýšena

Rv.: hlava muže čelně

Poznámka: Excentrická ražba aversu vlevo dolů (254°).

Av.: stylizovaná chrámová architektura se třemi věžemi, střední věž převýšena

Rv.: hlava muže čelně

Av.: stylizovaná chrámová architektura se třemi věžemi, střední věž převýšena

Rv.: hlava muže čelně

Av.: stylizovaná chrámová architektura se třemi věžemi, střední věž převýšena

Rv.: hlava muže čelně

Av.: stylizovaná chrámová architektura se třemi věžemi, střední věž převýšena

Rv.: hlava muže čelně

Av.: stylizovaná chrámová architektura se třemi věžemi, střední věž převýšena

Rv.: hlava muže čelně

Poznámka: Líc mince silně otřelý.

Av.: stylizovaná chrámová architektura se třemi věžemi, střední věž převýšena

Rv.: hlava muže čelně

Poznámka: Líc s dvojrázem.

Av.: stylizovaná chrámová architektura se třemi věžemi, střední věž převýšena

Rv.: hlava muže čelně

Poznámka: Jak Jan Šmerda (1996, 118–119, č. 481), tak Jan Videman a Josef Paukert (2009, 166, č. 86) pracovali s denárem jako s unikátním kusem, známým pouze z rakvického nálezu; je nepochybné, že další ojedinělé exempláře přinesly nebo ještě přinesou nové prospekce s detektory kovů (srov. fragmentární minci, nalezenou takto v září 2018 v jihomoravském prostoru: https://www.lovecpokladu.cz/artefakty/nalez/denar-180034/). Jedenáct bořitovských ražeb tohoto typu nicméně vyšlo z šesti aversových a osmi reversových razidel, což předpokládá určitou vyšší produkci; malá míra dochování tohoto typu Oldřichových denárů může odrážet jejich vyšší stáří a následné brzké stažení z oběhu. Také z důvodů vyšší ryzosti, kterou prokázaly materiálové analýzy oproti dalším, i typologicky zřejmě mladším Oldřichovým mincovním emisím. Vedle vyšší jakosti, projevující se příznačně i malými ztrátami hmotnosti při konzervaci, hovoří o zařazení tohoto denáru snad do prvních let Oldřichova knížectví (1092–1099?) také ikonografie líce, obrazem Božího města přímo vycházející z reversu denáru a půldenáru Oldřichova otce Konráda I. typu Cach 366/367 – Šmerda 434a, b, c – Videman – Paukert 28/29; srov. i Videman 2025, 96–98, č. 393, 394). Je však třeba zdůraznit, že primární inspirací motivu Civitas Dei byly pro obě brněnské mince zřejmě ražby císařských mincoven západnějších okrsků Říše, spolu s reversními stranami pečetí římských králů 11. století. Vlastní obraz města, rytý ve výrazné a osobité zkratce, je ikonograficky nesmírně zajímavý, mj. také znázorněním triquetra (symbolu Nejsvětější Trojice?) nad jednou z jeho věží; vybízí k dalšímu srovnávacímu studiu (triquetra zdobí obě menší vížky Božího města již na reversu Konrádova půldenáru Cach 367 – Šmerda 434c – Videman – Paukert 29; nejlépe zobrazuje Videman 2025, 97–98, č. 394). Bořitovské ražby s dobře dochovanými opisy aversu přitom oproti některým – s přihlédnutím k dosud jedinému známému exempláři jistě oprávněným – pochybnostem (Šmerda 1996, 118–119, č. 481) zcela jistě potvrzují atribuci denáru Oldřichovi, tak jak předpokládali Jan Videman a Josef Paukert, a to i přes značnou bizarnost některých ligatur opisu (srov. Videman – Paukert 2009, 166). Velmi zajímavá a pro Brněnské knížectví neobvyklá je dedikace rubní strany sv. Václavu, se zcela od líce odlišnou fabrikou a stylem obrazu i písma, svědčící možná o aktuálních politických konotacích (vztahy k Olomouci či k ústřední vládě?). Denár byl ražen důrazně, avšak často nepřesně excentricky, dvojráz se vyskytnul jen ojediněle.

Av.: polopostava knížete čelně, po obou stranách knížete vždy kříž

Rv.: polopostava bojovníka vlevo, v ruce kopí

Av.: polopostava knížete čelně, po obou stranách knížete vždy kříž

Rv.: polopostava bojovníka vlevo, v ruce kopí

Poznámka: Lehce asymetrická ražba reversu s posunem vpravo dolů, 166°.

Av.: polopostava knížete čelně, po obou stranách knížete vždy kříž

Rv.: polopostava bojovníka vlevo, v ruce kopí

Poznámka: Asymetrická ražba reversu vlevo dolů, 239°. Oboustranné postižení mince korozí.

Av.: polopostava knížete čelně, po obou stranách knížete vždy kříž

Rv.: polopostava bojovníka vlevo, v ruce kopí

Poznámka: Obě strany denáru poškozeny korozí.

Av.: polopostava knížete čelně, po obou stranách knížete vždy kříž

Rv.: polopostava bojovníka vlevo, v ruce kopí

Poznámka: Mince, v bořitovském nálezu přítomná v pěti exemplářích, kde líc i rub byly raženy ze čtyř různých kolků (S 7995 a S 7996 společný avers i revers), náleží zřejmě mezi mladší emise Oldřichových denárů po roce 1100. Nasvědčuje tomu nižší hmotnost i ryzost, ale také motiv reversu, kde vyobrazení ozbrojeného muže, představující sv. Petra jako bojovníka víry, bylo převzato v poněkud obměněné formě z moravských denárů Břetislava II. typu Cach 383/384 – Šmerda 454/455 – Videman – Paukert 59/60. Typ vykazuje jednoduché a výrazné obrazy i opisy, čitelné a bez koruptel, vcelku pečlivou ražbu, uspořádání opisů i jednotlivé litery má shodné s dalšími mladšími Oldřichovými ražbami (C 394–396).

Av.: hlava knížete čelně

Rv.: postava bojovníka vlevo, v pravici kopí, v levici štít

Poznámka: Ražba reversu mírně asymetrická přímo dolů (180°).

Av.: hlava knížete čelně

Rv.: postava bojovníka vlevo, v pravici kopí, v levici štít

Av.: hlava knížete čelně

Rv.: postava bojovníka vlevo, v pravici kopí, v levici štít

Av.: hlava knížete čelně

Rv.: postava bojovníka vlevo, v pravici kopí, v levici štít

Av.: hlava knížete čelně

Rv.: postava bojovníka vlevo, v pravici kopí, v levici štít

Poznámka: Okraje zejména aversu poněkud poškozeny korozí.

Av.: hlava knížete čelně

Rv.: postava bojovníka vlevo, v pravici kopí, v levici štít

Poznámka: Avers ražen mírně excentricky, vpravo dolů (139°).

Av.: hlava knížete čelně

Rv.: postava bojovníka vlevo, v pravici kopí, v levici štít

Poznámka: Ražba reversu mírně excentrická, vlevo dolů (224°).

Av.: hlava knížete čelně

Rv.: postava bojovníka vlevo, v pravici kopí, v levici štít

Poznámka: Oboustranně místy mělká ražba opisu, horní partie aversu s dvojrázem. Osm denárů typu C 399 – Š 442 – VP 88, zastoupených v pokladu z bořitovského Velkého Chlumu, bylo raženo z pěti lícních a pouze dvou rubních kolků. Platí o nich totéž co pro předchozí typy C 394–396 a 398: k mladším sériím denárů Oldřicha Brněnského po roce 1100 je řadí opět metrika, nižší hmotnost a ryzost, ale také motiv reversu, kde alegorický obraz ozbrojeného sv. Petra jako obránce víry vychází volněji z líce denáru Břetislava II. typu Cach 386. Stejně shodné s mladší Oldřichovou mincovní produkcí jsou rovněž jednodušší a výrazné obrazy i opisy, podané čitelné a bez koruptel, pečlivá ražba, kompozice opisů i forma jednotlivých liter.

Av.: postava knížete čelně, v pravici meč

Rv.: poprsí sv. Mikuláše, vlevo biskupská berla