Av.: stylizovaná postava knížete v bohatém rouchu čelně, po obou stranách hlavy kruhový punc

Rv.: polopostava sv. Václava vpravo, v ruce křížek, za hlavou kruhový punc

Poznámka: Mince ražena na příliš malém a nepravidelném střižku, s výraznými posuny obou stran: avers vlevo dolů (240°), revers vpravo vzhůru (51°). Odlišná, hrubší fabrika mince v obrazu i písmu na aversu, odlišně pojednán zejména šat knížete. Denár typu C 447 – Š 367a – VP 119 se vyskytuje v bořitovském pokladu vcelku četně, v plných dvanácti exemplářích. Všechny denáry náleží Janem Šmerdou vyčleněné variantě (či spíše subvariantě) Š 367a, tedy s kuličkovým puncem za šíjí sv. Václava na rubu mince, další tři varianty s jinými variacemi různých symbolů před či za Václavovým poprsím nebyly doloženy. Jediným nápadnějším rozdílem v líčení denárů z bořitovského souboru je absence spodního z trojice kruhových punců na aversu u razidla typu b), identifikovaného u tří mincí (S 8121, S 8122, S 8127), nejde však o nijak zásadní znak, jenž by dovoloval vyčlenit plnohodnotnou mincovní variantu či dokonce typ. Denáry tohoto typu náleží formátově a hmotnostně spíše ke středním či menším Svatoplukovým emisím. Vzhledem a provedením nijak neimponují, navíc se jedná – tak jako u některých jiných Svatoplukových denárů – o přímou nápodobu ražeb starších: v tomto případě šlo o moravský (patrně olomoucký) denár Vratislava II. typu C 336 – Š 321 – VP 17, pouze se záměnou příslušných obrazů na líci a rubu. Jedno z lícních razidel takto nově konstruovaného Svatoplukova denáru pak posloužilo rovněž při ražbě jiného, dosud v jediném exempláři známého Svatoplukova denáru typu C 445 – Š 365 – VP 120. Až graficky zjednodušeně podaný obraz knížete na líci nepostrádá sice určitou eleganci a expresivní účin, hruběji rytý obraz sv. Václava na rubu, nepravidelně provedené obvodky a nevyrovnané písmo však svědčí o menší pečlivosti při přípravě a realizaci této mincovní emise. S tím koreluje i značný rozptyl v ryzosti mince od hodnot 86/1 000 až do 463/1 000, s maximem mezi ryzostmi 101–200 a 201–300/1 000 (po čtyřech exemplářích). Typ vykazuje jeden velmi nápadný rys: zatímco lícová strana byla ražena širší škálou kolků, celkem osmi, revers s výjimkou i fabrikou se vymykajícího denáru S 8124 vyšel z jediného razidla, a to i v případě mince S 8131, ražené na nepravidelném střižku. Může jít o indicii nižší produkce tohoto mincovního typu, stejně jako opět o příznak menší péče, věnované ražbě mince, kdy zcela zřejmě spodní, pevné rubní razidlo nebylo častěji měněno.