Av.: stylizovaná chrámová architektura se třemi věžemi, střední věž převýšena

Rv.: hlava muže čelně

Poznámka: Jak Jan Šmerda (1996, 118–119, č. 481), tak Jan Videman a Josef Paukert (2009, 166, č. 86) pracovali s denárem jako s unikátním kusem, známým pouze z rakvického nálezu; je nepochybné, že další ojedinělé exempláře přinesly nebo ještě přinesou nové prospekce s detektory kovů (srov. fragmentární minci, nalezenou takto v září 2018 v jihomoravském prostoru: https://www.lovecpokladu.cz/artefakty/nalez/denar-180034/). Jedenáct bořitovských ražeb tohoto typu nicméně vyšlo z šesti aversových a osmi reversových razidel, což předpokládá určitou vyšší produkci; malá míra dochování tohoto typu Oldřichových denárů může odrážet jejich vyšší stáří a následné brzké stažení z oběhu. Také z důvodů vyšší ryzosti, kterou prokázaly materiálové analýzy oproti dalším, i typologicky zřejmě mladším Oldřichovým mincovním emisím. Vedle vyšší jakosti, projevující se příznačně i malými ztrátami hmotnosti při konzervaci, hovoří o zařazení tohoto denáru snad do prvních let Oldřichova knížectví (1092–1099?) také ikonografie líce, obrazem Božího města přímo vycházející z reversu denáru a půldenáru Oldřichova otce Konráda I. typu Cach 366/367 – Šmerda 434a, b, c – Videman – Paukert 28/29; srov. i Videman 2025, 96–98, č. 393, 394). Je však třeba zdůraznit, že primární inspirací motivu Civitas Dei byly pro obě brněnské mince zřejmě ražby císařských mincoven západnějších okrsků Říše, spolu s reversními stranami pečetí římských králů 11. století. Vlastní obraz města, rytý ve výrazné a osobité zkratce, je ikonograficky nesmírně zajímavý, mj. také znázorněním triquetra (symbolu Nejsvětější Trojice?) nad jednou z jeho věží; vybízí k dalšímu srovnávacímu studiu (triquetra zdobí obě menší vížky Božího města již na reversu Konrádova půldenáru Cach 367 – Šmerda 434c – Videman – Paukert 29; nejlépe zobrazuje Videman 2025, 97–98, č. 394). Bořitovské ražby s dobře dochovanými opisy aversu přitom oproti některým – s přihlédnutím k dosud jedinému známému exempláři jistě oprávněným – pochybnostem (Šmerda 1996, 118–119, č. 481) zcela jistě potvrzují atribuci denáru Oldřichovi, tak jak předpokládali Jan Videman a Josef Paukert, a to i přes značnou bizarnost některých ligatur opisu (srov. Videman – Paukert 2009, 166). Velmi zajímavá a pro Brněnské knížectví neobvyklá je dedikace rubní strany sv. Václavu, se zcela od líce odlišnou fabrikou a stylem obrazu i písma, svědčící možná o aktuálních politických konotacích (vztahy k Olomouci či k ústřední vládě?). Denár byl ražen důrazně, avšak často nepřesně excentricky, dvojráz se vyskytnul jen ojediněle.