Av.: hlava knížete čelně

Rv.: poprsí sv. Václava vpravo, v kabátci, s kopím v pravici

Poznámka: Mince ražena oboustranně excentricky s posuny vpravo; avers 85°, revers 112°. Patnáct mincí bořitovského pokladu náleží dosud nepopsanému typu denárů knížete Svatopluka. Avers s dovedně pojednanou hlavou knížete en face ve vnitřním obvodku členěném čtyřmi trojicemi perlovcových punců, vykazuje podobnost s některými jinými Svatoplukovými emisemi, velmi blízkou analogií je líc denáru typu C 437 – Š 358 – VP 111. Shodně koncipovaný čelní portrét sv. Václava na rubu Svatoplukova denáru C 450 – Š 369 – VP 129 již není natolik obratně proveden. Obdobně koncipovaný vnitřní obvodek aversu pak nalezneme na dalších denárech jak Svatopluka (C 438 – Š 359 – VP 125 Rv.), tak Oldřicha Brněnského (C 392 – Š 436b – VP 81 Av.) a Litolda Znojemského (C 409 – Š 446 – VP 92 Rv.). Výrazné poprsí sv. Václava s kopím na reversu má svůj předobraz již v (zrcadlově obrácených) reversech známých moravských „trůnních“ denárů Vratislava II. (C 344/355/1034 – Š 340a, b/341 – VP 50/51/52), ze Svatoplukových ražeb se mu nejvíce blíží opět opačně orientovaná polopostava sv. Václava denáru C 449 – Š 368 – VP 127, ovšem obraz této mince je více „graficky“ pojat a postrádá virtuózní drobnokresbu nově identifikované Svatoplukovy mince. Po stránce formální se vůbec nový Svatoplukův denár řadí k esteticky nejzdařilejším moravským mincím tohoto Přemyslovce; přispívají k tomu i většinou dobře rozvržené a jistě provedené opisy bez koruptel. Méně to platí již o samotné ražbě: časté jsou excentrické posuny obou stran; patnáct denárů bylo raženo z devíti lícních a pouze tří rubních razidel. Mince se vyznačuje i vcelku stabilní a relativně vyšší ryzostí: z dvanácti měřitelných mincí byla jen u dvou kusů indikována ryzost pod 200/1 000 (137 a 183/1 000), čtyři mince vykazovaly stabilní rozmezí hodnot 240, 266, 267 a 297/1 000. Plných pět pak dosáhlo intervalu nad 300/1 000 (310, 311, 324, 384 a 397/1 000), jeden denár pak mohl mít jakost až 443/1 000.