Av.: hlava knížete vlevo, spočívající na stylizovaném trůnu

Rv.: postava bojovníka čelně, s kopím v pravici

Poznámka: Revers s mírnějším dvojrázem, oboustranné výraznější poškození opisů a okrajů mince korozí. Dosud pouze ve dvou exemplářích známý denár se v ikonografii aversu inspiruje některými emisemi Vratislava II. (Šmerda 161, 162, 324), případně Vratislava II. a jeho syna Bořivoje II. (Šmerda 342), Boleslava nebo Bořivoje (Šmerda 343), ale i Svatopluka (Šmerda 347a, b, 348, 357; z dalších podobných obrazů Šmerda 469, 475a, 476), revers má pak nejbližší analogii v jednom z moravských denárů Břetislava II. (Šmerda 457), blíží se mu i některé anonymní moravské denáry (Šmerda 466, 485). Zajímavé a velmi nezvyklé je vypodobení sv. Petra na rubu mince coby bojovníka s kopím, snad jako obránce víry. Po stránce formální (úroveň vyobrazení, opisy, fabrika) nevybočuje typ z obvyklé moravské mincovní produkce konce 11. a počátku 12. věku, má vcelku čitelné opisy, s některými náhražkami (literu P ve slově PETRUS nahrazují buď D nebo Ͻ, ve slově ULDRCIO místo L zásadně I), při vcelku výrazné ražbě má ovšem revers pravidelně markantní dvojráz. Typ má však obecně velmi nízkou ryzost, hydroskopickou zkouškou získané hodnoty se pohybují mezi 141/1 000 a pouze 17/1 000, přičemž u dvanácti ze šestnácti mincí tohoto typu se hydroskopií nepodařilo ryzost vůbec určit. Nízkému podílu stříbra v mincovním kovu tohoto typu odpovídá i výrazné poškození mincí korozními produkty a vysoké ztráty hmotnosti při konzervaci. Nepříliš vysoké emisi tohoto typu Oldřichova denáru nasvědčuje relativně nízký počet identifikovaných razidel, 16 zastoupených kusů bylo raženo ze čtyř lícových a tří rubových razidel, ve třech doložených kombinacích (a/a, b, c/b, d/c).