Av.: hlava knížete vlevo, po obou stranách hlavy kruhový punc

Rv.: postava sv. Petra? vlevo, s praporcem v ruce

Poznámka: Subvarianta, viz výše u S 7934. Mince na obvodě nepatrně nastřižena nebo naprasklá (avers 269°, vstřih cca 1,2 mm). Oldřichův denár typu Cach 393; Šmerda 437a, b; Videman – Paukert 82 je při 50 doložených kusech vůbec nejpočetnějším typem bořitovského pokladu; na druhém místě je ražba Vratislava II. typu Cach 338; Šmerda 323; Videman – Paukert 44. Lze jej typologicky rozčlenit do tří subvariat, lišících se pouze orientací opisu na aversu či na reversu, kde k subvariantě základní (I – 45 kusů) se druží svými čtyřmi exempláři daleko méně početná subvariata II se zrcadlově obráceným opisem reversu (S 7934–S 7937). Unikátní je naopak subvarianta III s opačně orientovanou legendou na aversu (S 7893). Na rozdíl od předchozího typu Oldřichova denáru (Cach 391, 392; Šmerda 436a, b; Videman – Paukert 80, 81) bořitovská kolekce tohoto denáru vyniká poměrně malým počtem doložených razidel (avers 11, revers 6 razidel), svědčícím o mladší pozici denáru v souboru či distribuci užší palety produkce denáru do rukou vlastníka pokladu. Denár si dle hydrostatické zkoušky držel vcelku stabilní ryzost (i váhu?). Mince vyniká na moravské poměry dobře zvládnutými, čitelnými opisy obou stran, jakkoliv vlastní mincovní obraz nemá vysokou formální úroveň. Jak se zdá, některé kolky, užité při konstruování nízkého poprsí knížete na líci, mohou souviset s předchozí moravskou mincovní produkcí Břetislava II., kterou by tak bylo možno umístit do prostředí brněnské mincovny. Jistá, pečlivá a důrazná ražba, dvojrázy jen velmi vzácné.