MENU
Vědecký projekt si za cíl klade odborně ošetřit, analyzovat a především široce prezentovat unikátní nález – poklad stříbrných denárových mincí z počátku 12. století z Bořitova na střední Moravě.
Jako vůbec první v úplnosti dochovaný, vyzvednutý a nerozchvácený nález denárových mincí z území Moravy poskytuje poklad z Bořitova nepřeberné množství informací o měnových, ekonomických, kulturních, sociálníchi politických poměrech v dosud velmi málo známém, „temném“ období moravských i českých dějin.
Vlastní ošetření a analýza souboru mincí nabízí také široké aplikační možnosti zdokonalení metodiky ošetření a konzervace cenných archeologických artefaktů, stejně jako ověření optimálních metod exaktní materiálové analýzy ryzosti a složení užitého mincovního kovu.
Stěžejním cílem řešení projektu je proto představit nález a jeho výpověď
o dějinách Moravy na počátku 12. věku odborné i nejširší veřejnosti formou upořádání výstavy s kritickým úplným katalogem denárů; jako nedílná součást bude publikována rovněž odborná kniha s komplexním zhodnocením mincovního pokladu.
Druhým podstatným cílem bude vypracování odborné metodiky preventivní konzervace vysoce hodnotných archeologických nálezů v rámci postupů ochrany a zachování movitých kulturních hodnot, zejména pak stříbrných mincí.
Ve svých dopadech mohou výstupy projektu také dále kultivovat komunitu neprofesionálních zájemců o archeologii a přispět tak k efektivnější prevenci
i záchraně národního kulturního dědictví.
Laboratorní ošetření, hloubková materiálová a technologická analýza
i bezpečné uložení unikátního souboru 802 stříbrných denárů z druhé poloviny 11. a počátku 12. století, nalezených v Bořitově na Blanensku.
Představení cenného mincovního nálezu z Bořitova a jeho svědectví
o dějinách Moravy na počátku 12. století odborné i nejširší veřejnosti prostřednictvím výstavy s kritickým katalogem a současně i odbornou knihou s všestranným zhodnocením mincovního pokladu.
Vypracování odborné metodiky preventivní konzervace vysoce hodnotných archeologických nálezů v rámci postupů ochrany a zachování movitého kulturního dědictví, zvláště pak stříbrných mincí.
Autorská výstava s názvem „Objevem to začíná. Bořitovský poklad a jeho svědectví o Moravě na počátku 12. věku“ představí aktuální moderní možnosti v odborném zpracování a vyhodnocení unikátního archeologického nálezu, jakým denárový poklad z Bořitova je. Výstava proběhne v druhém pololetí roku 2026 ve výstavních prostorách Muzea Blanenska v blanenském renesančním zámku.
Cílem výstavy bude představit nejširší veřejnosti celkový dlouhodobý proces činností, které následují od samotného objevu a vyzvednutí vlastního nálezu, přes jeho průzkum a konzervaci moderními metodami, až po jeho instalaci v depozitáři a vitríně muzea a odbornou publikaci. Využity budou výstavní prvky, jež téma přiblíží širokému spektru cílových skupin návštěvníků, od škol, příznivců archeologie a regionální historie přes milovníky moderních technologií až po odbornou veřejnost. Výstava bude propojovat moderní i tradiční formy prezentace s cílem poskytnout návštěvníkovi prožitek a snesitelné množství informací.
Bořitovský mincovní nález bude vzhledem k intaktnímu dochování i významu zpřístupněn monografickou publikací. Dvoudílná kniha „Bořitovský poklad“ vyjde v rámci ediční řady Spisů Archeologického ústavu AV ČR, Brno, v. v. i. První svazek, kritický katalog všech mincí, plánovaný na rok 2026, poskytne soustavný, všestranný přehled o nálezovém fondu.
Druhý svazek je koncipován jako komplexní týmová vědecká analýza
a zhodnocení významu pokladu pro poznání mincovních, měnových, ekonomických, kulturních a politicko-mocenských poměrů na Moravě v druhé polovině 11. a na počátku 12. století.
Poznatky získané při konzervaci, dokumentaci a analýze denárů z bořitovského pokladu mohou být aplikovány při ošetření a záchraně dalších cenných archeologických nálezů v rámci laboratorních pracovišť nejrůznějších odborných institucí.
Jako výstupy, které by měly přispět k zlepšení péče o movité kulturní dědictví, jsou plánovány jednak metodika schválená Ministerstvem kultury ČR jako kompetenčně příslušným orgánem „Metodika preventivní konzervace vysoce hodnotných archeologických nálezů“ (M. Kmošek a kol., 2025), jednak odborný článek M. Kmoška v recenzovaném odborném periodiku "Východiska dokumentace a analýz mincovního depotu z Bořitova" (2026).
Řešitel projektu. Archeolog, výzkumný pracovník se specializací na výzkum středověkého osídlení a dějin českého státu v 11. – 16. století. Koordinace prací na projektu, numismatická analýza a vyhodnocení nálezu, zasazení do dobového mincovního a měnového systému, výstavní prezentace. Sídelně-historický kontext pokladu, jeho význam pro poznání ekonomických a politických dějin Moravy počátku 12. věku.
Člen řešitelského týmu. Konzervátor, specialista na konzervaci a analýzu kovových artefaktů, zejména z barevných a drahých kovů. Vedení a koordinace dokumentace i metrologických, traseologických a materiálových analýz, vypracování schválené metodiky preventivní konzervace, podíl na prezentaci nálezu i na publikačních výsledcích, zejména v tématice přípravy a složení mincovního kovu.
Člen řešitelského týmu. Konzervátor se specializovaným zaměřením na konzervaci a analýzu předmětů z drahých kovů. Gesce nad laboratorním ošetřením a konzervací mincí, podíl na vypracování schválené metodiky preventivní konzervace, na výstavní prezentaci i na doprovodném publikačním výsledku, zejména v oblasti techniky mincovní ražby.
Spolupracovnice při řešení projektu, dokumentátorka. Detailní dokumentace a analýza mincí, vypracování grafické dokumentace mincovního souboru jako podkladu pro nálezový katalog, celková evidence nálezu.
Chemik a numismatik, výzkumný pracovník na Mendelově universitě. Spolupracovník při řešení projektu, realizace a interpretace hloubkových materiálových analýz ryzosti mincovního kovu, podíl na numismatickém zhodnocení nálezu a jeho publikaci i prezentaci.
Ředitelka Muzea Blanenska v Blansku. Spolupracovnice při řešení projektu, gesce a organizační zajištění realizace výstavní prezentace projektu, autorské výstavy „Objevem to začíná. Bořitovský poklad a jeho svědectví o Moravě na počátku 12. věku“, podíl na její koncepci.
Archeolog Muzea Blanenska. Spolupracovník při řešení projektu, organizační zajištění a podíl na koncepci a realizaci výstavní prezentace projektu, autorské výstavy „Objevem to začíná. Bořitovský poklad a jeho svědectví o Moravě na počátku 12. věku“. Zajištění trvalé depozice nálezu.
Oblast vsi Bořitov na Blanensku v Jihomoravském kraji, přibližně 25 km severně od Brna, náleží k nejlépe archeologicky poznaným regionům Moravy. Poloha v úrodné Boskovické brázdě lákala odedávna k osídlení, symbolem staré sídelní tradice je bořitovský pozdně románský kostel sv. Jiří na výšině nad vlastní vsí.
Dosavadní archeologické průzkumy a odkryvy prokázaly velmi intenzivní osídlení Bořitovska také ve slovanském období, od 7. do 13. století. Rodová společenství slovanských zemědělců tu založila postupně několik osad, situovaných jak v extravilánu, tak přímo na území dnešní vsi. Důležité místo
v ekonomice slovanských občin na Bořitovsku náleželo těžbě a zpracování místních ložisek železných rud, četné doklady hutnění a dalšího zpracování železa pocházejí z více lokalit. Prostor Bořitova již tehdy navíc ležel
v komunikačně důležitém prostoru, při dálkové cestě z jižní Moravy do východních Čech.
Nový zásadní nález z raně středověké minulosti Bořitova přinesl 9. října 2016 objev Martina a Zuzany Musilových z Blanska. V blízkosti obce narazili
v porušeném terénu na mělce uloženou drobnou keramickou nádobu, obsahující staré mince. Nález předali v souladu se zákonem o státní památkové péči do Muzea Blanenska. Muzeum Blanenska mince s nádobou následně zapůjčilo Archeologickému ústavu Akademie věd ČR, Brno, v. v. i., ke konzervaci, dokumentaci a odbornému vyhodnocení.
Veřejná výzkumná instituce, jeden z ústavů Akademie věd České republiky, zkoumá dějiny starých lidských společenství na území historické Moravy a v širší oblasti středního Podunají. Zaměřuje se zejména na základní výzkum tří stěžejních fenoménů moravské archeologie. Jde o období starší doby kamenné, zvláště lovců mamutů, o zásahy římské armády a vliv antické římské říše na území Moravy v prvních staletích po Kristu i následující éru stěhování národů. Třetím studovaným tématem je raně a vrcholně středověké osídlení Moravy a českého Slezska v širokých souvislostech evropských dějin, zejména pak problematika Velké Moravy.
Ústav realizuje systematické i záchranné terénní archeologické výzkumy, zabezpečuje expertní činnost v oblasti archeologické památkové péče, archeologické prameny ošetřuje a vědecky vyhodnocuje, vydává odborné
a popularizační publikace a archeologické památky zpřístupňuje široké veřejnosti. Vědeckou činnost ústav rozvíjí jak ve své brněnské centrále, tak na svých detašovaných pracovištích: pobočce pro severní Moravu a Slezsko
v Opavě a třech jihomoravských výzkumných základnách v Dolních Věstonicích, Dolních Dunajovicích a Mikulčicích. Pro prezentaci objevů z doby římské slouží též návštěvnické centrum Mušov – brána do Římské říše v Pasohlávkách.
Muzeum Blanenska je příspěvkovou organizací Jihomoravského kraje. Sídlí
v prostorách renesančního blanenského zámku, ve kterých jsou instalovaný také výstavní expozice muzea. Zaměřuje se především na historii výroby blanenské umělecké litiny, pravěk a archeologii Blanenska a dějiny výzkumu Moravského krasu. Muzeum se věnuje také vědecko-výzkumné činnosti, pořádá kulturní akce, zajišťuje neformální vzdělávání a zpřístupňuje zajímavá témata prostřednictvím sezonních výstav. Každoročně vydává Sborník příspěvků se zaměřením na přírodovědná a společenskovědní témata.
Muzejní tradice v Blansku sahá až do poloviny 19. století, kdy Jindřich Wankel, lékař a krasový badatel, zřídil v jedné z budov předzámčí soukromé muzeum,
v němž představil výsledky svého bádání v tehdejším Moravském Švýcarsku. Po Wanklově odchodu muzeum zaniklo. Předchůdcem dnešního muzea bylo Okresní vlastivědné muzeum v Blansku. Jeho vznik se začal chystat již
v padesátých letech 20. století. Do nově zrekonstruovaných prostor blanenského zámku se muzeum přesunulo v červnu 1969, po rozdělení na blanenské a boskovické muzeum v roce 1992 působila instituce do konce roku 2015 pod názvem Muzeum Blansko.
